Očkování proti pásovému oparu souviselo v nové rozsáhlé studii s nižším rizikem diagnózy demence. U lidí, kteří dostali dvě dávky rekombinantní vakcíny, vyšlo riziko o 51 procent nižší než u neočkovaných. Výsledek se týká dospělých od 65 let a nepředstavuje důkaz, že vakcína demenci přímo předchází. Zjištění přichází v době, kdy odhady počítají s tím, že do roku 2050 bude s některou formou demence žít více než 150 milionů lidí.
Na studii upozornily 4. listopadu 2026 Hospodářské noviny. Výzkumníci pracovali se zdravotními záznamy členů zdravotního systému Kaiser Permanente v jižní Kalifornii. Do očkované skupiny zařadili 65 800 lidí, kteří dostali dvě dávky rekombinantní vakcíny proti pásovému oparu. Srovnávali je s 263 200 neočkovanými lidmi podobného věku a dalších charakteristik. Studie tak sledovala tisíce případů v každé skupině, ne pouze malý vzorek pacientů.
Očkovaní dostali obě dávky mezi 1. dubnem 2018 a 31. prosincem 2020. Rozestup mezi dávkami se pohyboval od čtyř týdnů do šesti měsíců. Do analýzy nebyli zařazeni lidé, kteří měli demenci diagnostikovanou před očkováním nebo během šesti měsíců po druhé dávce. Výzkumníci následně porovnávali výskyt nových diagnóz v jednotlivých skupinách. Výsledek se vztahuje k pozorovanému rozdílu mezi nimi, nikoli k prokázanému účinku vakcíny.
Autoři studie zohledňovali také další faktory, které mohou ovlivnit zdravotní stav a pravděpodobnost očkování. Jako další srovnávací skupinu využili lidi očkované proti tetanu, záškrtu a černému kašli. I při tomto porovnání vycházelo riziko diagnózy demence u příjemců vakcíny proti pásovému oparu nižší, tentokrát o 27 procent. Tento rozdíl je menší než výsledek vůči neočkovaným, ale ukazuje, jak se závěr mění podle zvolené srovnávací skupiny.
Studie byla retrospektivní a sledovala existující zdravotní záznamy, ne účastníky náhodně rozdělené do skupin v klinickém experimentu. Ani úprava výsledků o další faktory proto sama o sobě nedokazuje, že právě očkování způsobilo nižší počet diagnóz. Rozdíl mohou ovlivňovat i jiné okolnosti, například celkový zdravotní stav nebo kontakt se zdravotní péčí. Číslo 51 procent je tedy třeba chápat jako zjištěnou souvislost v datech, nikoli jako příslib ochrany pro každého očkovaného člověka.
Nižší riziko autoři zaznamenali napříč věkovými, rasovými i etnickými skupinami, které sledovali. Výraznější souvislost se objevila u žen než u mužů. Jde o rozdíl v pozorovaných výsledcích, který sám o sobě nevysvětluje, proč se skupiny lišily. Z dostupných údajů také nelze vyvozovat, že by vakcína působila stejně u lidí mladších 65 let nebo u těch, kteří nedostali obě dávky. Výzkum se zaměřil na konkrétní vakcínu a přesně vymezenou skupinu dospělých.
Proti demenci zatím neexistuje očkování, které by bylo určeno k její prevenci. Vakcína v této studii sloužila k ochraně před pásovým oparem a její možná souvislost s demencí byla sledovaným výsledkem analýzy, nikoli jejím původním přímým účelem. Další výzkum by měl pomoci určit, zda jde o příčinný vztah, nebo zda výsledek souvisí s jinými rozdíly mezi skupinami. Zatím proto studie nepřináší potvrzení, že očkování proti pásovému oparu demenci spolehlivě zabrání.
