Americké vozítko Perseverance překonalo rekord v délce jízdy po povrchu jiného vesmírného tělesa než Země. Při jízdě 11. října 2026 dosáhlo na Marsu celkové vzdálenosti 45,22 kilometru a předstihlo vozítko Opportunity, které ujelo 45,16 kilometru. Rozhodující úsek měřil 91,31 metru a Perseverance ho absolvovalo během svého 2006. marsovského dne. K rekordu dospělo přibližně za pět a půl roku od přistání, zatímco Opportunity na svou konečnou vzdálenost potřebovalo téměř patnáct let. Nejde pouze o rekord mezi marsovskými vozítky: delší trasu zatím žádné vozidlo na povrchu jiného světa neujelo.
NASA zveřejnila 13. října srovnání vzdáleností, které vozítka urazila na Marsu a na Měsíci. Údaje o Perseverance a Curiosity v něm zachycují stav k 11. říjnu, protože obě mise pokračují a jejich celkové vzdálenosti se mohou měnit. Rekord Opportunity naproti tomu zůstal na hodnotě 45,16 kilometru poté, co se vozítko v roce 2018 zastavilo. Perseverance ho překonalo na trase za západním okrajem kráteru Jezero, v oblasti označované Lac de Charmes. Jeho cílem je místo zvané Idubi, kde tým hledá stopy dávných hydrotermálních systémů. Každý další přejezd tak současně přibližuje vozítko k horninám, které chce mise prozkoumat.
Perseverance přistálo v kráteru Jezero 18. února 2021 s úkolem pátrat po známkách dávného života a zkoumat geologickou minulost Marsu. Od někdejšího jezerního dna se přesunulo přes oblast utvářenou dávnou řekou až k okraji kráteru. Na této cestě odebralo 29 vzorků hornin a nezpevněného materiálu z různých částí terénu. Mezi zkoumanými místy byla také hornina nazvaná Cheyava Falls, u níž vědci popsali možnou biosignaturu; samotný nález však přítomnost někdejšího života nepotvrzuje. Nyní se vozítko pohybuje mezi horninami, jejichž stáří může dosahovat zhruba čtyř miliard let.
Jak se vozítko dostalo před Opportunity
Podstatnou roli v tempu jízdy má navigační systém AutoNav, který vyhodnocuje terén přímo během pohybu. Vozítko si vytváří trojrozměrnou mapu překážek a plánuje cestu mezi body, jež předem vyberou pracovníci mise na Zemi. Perseverance s využitím tohoto systému ujelo více než 90 procent své dosavadní vzdálenosti. U staršího systému na Opportunity a jeho dvojčeti Spirit činil odpovídající podíl přibližně pět procent. Při jednom vyhodnocení cesty pracuje Perseverance se 600 tisíci měřicími body, zatímco první marsovské vozítko Sojourner jich používalo dvacet. Díky průběžnému vyhodnocování může Perseverance urazit během jediného marsovského dne až 412 metrů.
Předchozí rekord drželo Opportunity, které na Mars dorazilo se svým dvojčetem Spirit v roce 2004. Jeho původní mise měla trvat 90 marsovských dnů, nakonec však vozítko pracovalo 5111 marsovských dnů. V roce 2015 jako první vozidlo mimo Zemi překonalo vzdálenost maratonu a při ukončení provozu mělo najeto 45,16 kilometru. Spirit urazil 7,7 kilometru, než jeho činnost v roce 2010 skončila. Ještě starší Sojourner, nasazený v roce 1997, během své mise projel přibližně 100 metrů. Nový rekord tak navazuje na téměř tři desetiletí jízd amerických vozítek po Marsu.
Hranice rekordu se přitom neomezuje jen na Mars, protože vozidla jezdila také po Měsíci. Astronauti Gene Cernan a Harrison Schmitt při misi Apollo 17 v roce 1972 ujeli lunárním vozítkem 35,7 kilometru. Sovětský Lunochod 2 v roce 1973 překonal na Měsíci přibližně 39 kilometrů a později držel rekord v délce jízdy mimo Zemi. Perseverance už před dosažením hranice Opportunity překonalo i obě tyto vzdálenosti. Další aktivní americké vozítko Curiosity mělo podle údajů k 11. říjnu najeto více než 38 kilometrů. Na Marsu působí od roku 2012 a zkoumá kráter Gale.
Po rekordu pokračuje průzkum okraje kráteru
Projektový manažer vozítek Perseverance a Curiosity Steven Lee připomněl, že původní plán počítal s jízdou dlouhou nejvýše zhruba 20 kilometrů. Perseverance tuto vzdálenost už více než zdvojnásobilo a podle Leeho zůstávají všechny jeho systémy pro pohyb funkční. Výsledky zkoušek zaměřených na životnost týmu umožňují počítat s dalšími lety provozu, nikoli však s pevně danou konečnou vzdáleností. Zástupce týmu pro robotický provoz Mark Maimone zároveň popsal úpravy softwaru, které omezují potřebu zatáčet a pomáhají vozítku ověřovat polohu podle orbitálních map. Tým se zabývá také tím, jak prodloužit dobu jízdy ve směru proti slunci, kdy navigačním kamerám překáží oslnění.
Delší dojezd umožňuje misi dostat se k většímu počtu geologicky odlišných míst. V oblasti Lac de Charmes vozítko zkoumá mimořádně starý terén, jehož pozemské obdoby se podle vědců z velké části nedochovaly kvůli erozi a pohybu tektonických desek. Směrem k Idubi chce tým hledat známky někdejších hydrotermálních systémů. Na okraji kráteru už Perseverance zkoumalo horniny spojené s dávnými dopady, jejichž stáří se pohybuje kolem čtyř miliard let. Rekordní nájezd proto není samostatným cílem výpravy: vozítko během přesunů pokračuje ve zkoumání historie kráteru Jezero a ve výběru dalších míst pro práci svých přístrojů.
Mise dostala první prodloužení, které začalo v říjnu 2026 a počítá s průzkumem okraje kráteru přibližně do konce roku 2028. Po průjezdu oblastí Lac de Charmes má Perseverance pokračovat podél okraje směrem na jih. Jedním z dalších cílů je Rainbow Falls, asi stometrový blok dávné kůry vyzdvižený při nárazu, který vytvořil kráter Jezero. V Idubi se mezitím tým zaměřuje na možná svědectví o dávném působení horké vody. Další ujeté kilometry se budou odvíjet od stavu vozítka i od práce na místech, kam ho vědci postupně nasměrují.
