Poškození saúdského ropovodu East-West komplikuje přepravu ropy, kterou odebírají také české rafinerie. Dronové útoky v září zasáhly tři čerpací stanice a zastavily nakládku v přístavu Janbú u Rudého moře. Provoz se podařilo částečně obnovit, ropa však potrubím zatím proudí omezeným tempem. Ropovod byl důležitou cestou pro vývoz saúdské ropy mimo Hormuzský průliv, jehož provoz narušila válka s Íránem. Česká vláda nyní nepředpokládá nedostatek suroviny, za hlavní riziko ale označuje její cenu.
Pro Česko má výpadek větší význam než v předchozích letech, protože se změnilo složení dodávek do tuzemských rafinerií. Podle informací e15 od zdrojů blízkých ministerstvu průmyslu tvořila saúdská ropa Arab Light od ledna do srpna přibližně třetinu těchto dodávek. Ještě loni přitom ropa z celého Blízkého východu představovala zhruba desetinu zpracování českých rafinerií. Poškozená trasa tak souvisí s podstatně větším objemem ropy určené pro český trh. Případné náhradní dodávky bude nutné zajistit ve vhodném druhu i dopravit do Evropy.
Ropovod East-West měří přibližně 1200 kilometrů a vede od těžebních oblastí na východě Saúdské Arábie do Janbú. Jeho maximální kapacita činí sedm milionů barelů denně. Před útoky jím Saúdská Arábie přesměrovávala asi čtyři miliony barelů denně, aby se při vývozu vyhnula Hormuzskému průlivu. Ropa určená pro české rafinerie může z Janbú pokračovat přes egyptský ropovodní systém Sumed a Středozemní moře do italského Terstu. Odtud se do Kralup nad Vltavou a Litvínova dopravuje přes ropovody TAL a IKL.
Omezení provozu už zasáhlo plánování evropských odběratelů. Saúdská Arábie některým rafineriím oznámila, že jim v říjnu ropu nedodá, a polský Orlen podle obchodníků hledal náhradu v Severním moři. Stejná skupina vlastní také české rafinerie prostřednictvím společnosti Orlen Unipetrol. Záměna ropy přitom závisí nejen na dostupnosti nákladu, ale i na tom, zda je daný druh vhodný pro zpracování v rafinerii. Návrat saúdského ropovodu k plné kapacitě může podle zdrojů citovaných agenturou Reuters trvat ještě šest až osm týdnů.
Čerstvá data o přepravě ukazují, že část saúdského vývozu se mezitím přesunula zpět do Perského zálivu. Podle předběžných údajů společnosti Kpler mají zářijové vývozy ropy z vybraných blízkovýchodních zemí dosáhnout 12,8 milionu barelů denně. To je nejvíce od začátku války s Íránem na konci února, stále však o šest milionů barelů denně méně než tehdy. Samotná Saúdská Arábie má v září vyvézt přibližně 5,4 milionu barelů denně, oproti necelým 2,45 milionu v srpnu. Přes Hormuzský průliv má podle stejných údajů tento měsíc projít asi 7,4 milionu barelů denně.
Český stát situaci sleduje společně s Orlen Unipetrolem a společností MERO, která zajišťuje infrastrukturu pro přepravu ropy. Místopředseda představenstva MERO Zdeněk Dundr popsal hledání alternativních dodávek i možností jejich přepravy do Česka. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že zásobování rafinerií spadá do odpovědnosti jejich vlastníka. Připomněl také státní nouzové zásoby a zkušenosti rafinerií se zpracováním jiných druhů ropy. Podle ministra nyní nehrozí fyzický nedostatek suroviny; za jednoznačné riziko považuje růst cen.
České rafinerie mají k dispozici západní přepravní trasu, jejíž kapacitu v minulých letech zvýšil projekt TAL-Plus. Toto rozšíření umožnilo ukončit závislost Česka na ruské ropě dovážené ropovodem Družba. Dostatečná kapacita potrubí z Terstu ale sama nezaručuje, že budou za stejných podmínek dostupné všechny dosavadní druhy ropy. O nákladech náhradních dodávek rozhoduje také jejich cena, doprava a konkurence dalších evropských odběratelů. Pro nejbližší týdny proto zůstává podstatné, jak rychle Saúdská Arábie obnoví plný provoz ropovodu a jaké dodávky rafinerie zajistí na říjen.
