Russell Brand byl v pondělí 9. listopadu 2026 odsouzen v londýnském Southwark Crown Court k deseti letům a šesti měsícům vězení. Trest se týká znásilnění jedné ženy a sexuálních útoků na další tři ženy. K činům došlo v letech 2004 až 2009, kdy Brand získával publicitu jako herec, komik a moderátor. Rozsudek následoval po čtyřtýdenním procesu a čtvrtečním verdiktu poroty. Brand si trest vyslechl před soudem, kde byla přítomna také jeho manželka Laura.
Agentura Associated Press uvedla, že porota uznala Branda vinným ze znásilnění a tří případů sexuálního napadení, které se týkaly čtyř žen. Ve třech dalších bodech obžaloby ho naopak zprostila viny: šlo o dvě obvinění ze znásilnění a pokus o neslušné napadení. Brand vinu odmítal a během procesu tvrdil, že jeho sexuální kontakty byly dobrovolné. Soud se zabýval událostmi z období, kdy byl známý z televizních pořadů, rádia i komediálních vystoupení.
Soudce Joel Bennathan při vynášení trestu řekl, že Brandovo postavení a sláva podle něj přispěly k přesvědčení, že může jednat bez ohledu na odmítnutí žen. Jeho chování označil za arogantní a uvedl, že lidé kolem něj je tolerovali. U znásilnění soud přihlédl také k tomu, že Brand podle verdiktu odstranil kondom bez souhlasu ženy. Soudce uvedl, že tento čin a další okolnosti zvýšily závažnost případu. Brandův obhájce předtím žádal o mírnější trest s ohledem na klientovu rodinu a změnu jeho života.
Ženy popsaly dopady činů ve svých osobních prohlášeních, která zazněla při pondělním jednání. Jedna z nich uvedla, že po útoku měla potíže se spánkem i jídlem a bála se, že mohla být vystavena nákaze HIV. Další mluvila o dlouhodobé úzkosti a o tom, že Brandova veřejná přítomnost jí připomínala prožité události. Soud vyslechl také ženu, která popsala, že po napadení ztratila důvěru v bezpečí pracovního prostředí. Jejich identity britské právo chrání před zveřejněním.
Za znásilnění soud uložil Brandovi devět let vězení; za tři sexuální útoky následovaly další tresty. Celková délka odnětí svobody činí deset a půl roku. Podle pravidel uvedených v souvislosti s rozsudkem má být Brand způsobilý k propuštění po odpykání dvou třetin trestu, což odpovídá přibližně sedmi letům. Poté může zbytek trestu strávit na svobodě pod licenčními podmínkami a dohledem. Součástí rozsudku je také povinnost být doživotně zapsán v registru sexuálních delikventů.
Státní zastupitelství po vynesení rozsudku uvedlo, že trest nemůže odstranit újmu, kterou ženy utrpěly, a poděkovalo jim za svědectví. Jeho zástupce David Roberts připomněl, že ženy se před případem neznaly a s následky událostí se potýkaly téměř dvě desetiletí. Metropolitní policie označila rozsudek za významný bod vyšetřování. Detektiv Andy Furphy vyzdvihl podporu, kterou ženy během řízení dostaly, a uvedl, že jejich výpovědi mohou pomoci dalším lidem rozhodnout se oznámit sexuální násilí.
Vyšetřování původních případů se rozběhlo poté, co v roce 2023 vyšly reportáže deníku The Times, Sunday Times a pořadu Channel 4 Dispatches o tvrzeních žen vůči Brandovi. Následně se na policii obrátily další oznamovatelky a případ dospěl k obžalobě čtyř skutků, za které byl nyní odsouzen. Metropolitní policie po čtvrtečním verdiktu uvedla, že prověřuje také dvě další obvinění ze znásilnění a předala případy státnímu zastupitelství. Tato obvinění se liší od skutků, za něž soud Brandovi v pondělí uložil trest.
Brand nastoupil do vězení už po čtvrtečním rozhodnutí poroty a v pondělí jej soud po rozsudku ponechal v rukou vězeňské služby. Před vynesením trestu jeho obhájce Ian Winter žádal soud o shovívavost a poukazoval na dopad dlouhého vězení na Brandovu manželku a jejich tři děti. Soudce uvedl, že si je dopadu na děti vědom, odpovědnost za něj však přičetl Brandovu jednání. Když byl odsouzený odváděn ze soudní síně, obrátil se podle agenturních zpráv ke své ženě. Další rozhodování se může týkat odděleně prověřovaných oznámení.
