Václav Moravec při veřejném vystoupení před 17. listopadem kritizoval současné vedení České televize i politiky, kteří dnes vystupují na obranu veřejnoprávních médií. Ztrátu nezávislosti podle něj nelze spojovat pouze s plánem vlády zrušit koncesionářské poplatky a financovat televizi ze státního rozpočtu. Upozornil také na proces, který označuje jako „vnitřní zestátňování“. Tím míní situaci, kdy televize podle jeho slov není dostatečně odvážná a nebrání svou redakční samostatnost. Moravec už v březnu po více než dvaceti letech oznámil odchod z České televize.
Na speciálním večeru podcastu Padni komu padni, spojeném se křtem knihy Vlastním hlasem, Moravec popsal vývoj instituce v několika etapách. Reflex jeho vystoupení zachytil v článku zveřejněném 8. listopadu. Za působení ředitele Jiřího Janečka podle Moravce televize zvládla digitalizaci a spustila stanice ČT24 a ČT sport, aniž by se zvýšily poplatky. Tento krok podle něj pomohl přesvědčit veřejnost, že financování veřejnoprávní služby má smysl. Později za Petra Dvořáka vznikly ČT art a Déčko a rozvíjela se také dramatická tvorba.
Zlom Moravec klade do období po odchodu Petra Dvořáka z čela televize v roce 2023, kdy podle něj nastoupilo slabé vedení. Kořeny problémů však hledá už v roce 2020, kdy Rada České televize odvolala svou dozorčí komisi. Nejvyšší správní soud později rozhodl, že tento postup byl nezákonný, a Nejvyšší soud následně potvrdil povinnost České televize nahradit způsobenou škodu. Televize musela odvolaným členům komise vyplatit odškodnění v řádu milionů korun. Moravec v této souvislosti připomněl radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu.
Moravec zpochybnil také způsob, jakým Česká televize v posledních letech vysvětlovala veřejnosti svou roli a financování. Jako příklad uvedl, že Český rozhlas podle něj posluchačům otevřeně děkuje za podporu podcastů a investigativní práce z poplatků. Televize podle Moravce nevyužila ani popularitu sportovních přenosů, které sledují miliony lidí během hokejového mistrovství. Právě sport mohl podle něj oslovit také voliče vládních stran a přiblížit jim důvody financování veřejné služby. Výhrady měl rovněž k programu, v němž podle něj převažují reprízy a licencované formáty.
V debatě o vedení televize se Moravec vrátil i k roku 2023, kdy generální ředitel Jan Souček jmenoval Igora Němce šéfem svého sekretariátu. Pod Němcovu působnost podle Reflexu spadalo také právní oddělení a Moravec naznačil, že agenda stížností mohla sloužit k tlaku na konkrétní moderátory. Jmenoval sebe, Noru Fridrichovou a Jakuba Železného. Souček podle stejného článku takovou souvislost odmítl a označil ji za nepravdivou. Němec z televize odešel v srpnu 2024; Česká televize tehdy jako důvod uvedla zásadní názorové neshody.
Moravec svou kritiku směřoval také k opozici a k lidem, kteří nyní veřejně hájí média veřejné služby. Ptá se, proč podle něj nezasáhli dříve, když mohli odvolat Xavera Veselého nebo měnit zákony upravující Českou televizi. Za politicky problematické označil i zvýšení poplatků krátce před volbami, které podle něj z financování televize udělalo výrazné politické téma. Současnou diskusi přitom neomezuje na samotné poplatky. V rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že hlasování o zákoně v prvním čtení ve Sněmovně ve 4:36 v sobotu nad ránem nepovažuje za šťastné.
Debata probíhá v době, kdy zaměstnanci České televize minulý týden stávkovali a na Václavském náměstí se konal protest. Další demonstrace na podporu veřejnoprávních médií se podle dostupných informací chystá na 15. listopadu na Letenské pláni. Moravec se těchto akcí neúčastní, protože se podle něj novinář demonstrací účastnit nemá kvůli své profesi. Podporuje ale zapojení studentů do diskuse o budoucnosti země. Zároveň říká, že samotná změna způsobu financování automaticky neznamená zestátnění televize a že zásadní roli mají také vedení a jeho schopnost chránit redakční autonomii.
