Světový kosmický týden pokračuje 8. října 2026 programem věnovaným „raketové revoluci“. Letošní ročník probíhá od 4. do 10. října a po světě je v jeho rámci plánováno více než 50 tisíc akcí ve více než stovce zemí. Tématem jsou opakovaně použitelné rakety, komerční provozovatelé startů i rostoucí počet institucí, které se mohou zapojit do kosmických aktivit. Pozornost se tak neobrací pouze k samotným startům, ale také k tomu, kdo dokáže technologie na oběžné dráze využívat.
Podle Organizace spojených národů se přístup do vesmíru postupně otevírá také univerzitním týmům, začínajícím firmám a zemím bez dlouhé historie vlastních kosmických programů. Ředitelka Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti Aarti Holla-Maini upozorňuje, že více institucí může využívat kosmické technologie pro vědu, pozorování Země nebo komunikaci. Neznamená to, že každá z nich musí sama postavit a vypustit raketu. Důležité jsou rovněž odborné znalosti, infrastruktura a možnost podílet se na výzkumu. Právě tuto širší podobu přístupu do kosmu letošní téma připomíná.
Termín Světového kosmického týdne připomíná dvě události, které určily začátek a pravidla kosmické éry. Dne 4. října 1957 se na oběžnou dráhu dostal Sputnik 1, první umělá družice Země. Dne 10. října 1967 vstoupila v platnost Smlouva o vesmíru, která stanovila základní principy jeho mírového využívání. Valné shromáždění OSN rozhodlo v roce 1999, že se mezi těmito dvěma daty bude každoročně konat Světový kosmický týden. Letošní zaměření na rakety ukazuje, jak se od prvního družicového startu změnil okruh účastníků kosmických aktivit.
Využití družic se přitom neomezuje na kosmický výzkum ani na společnosti, které je provozují. Družicové systémy slouží komunikaci, navigaci, předpovědím počasí, sledování životního prostředí a reakci na přírodní katastrofy. Širší přístup k těmto technologiím může podle OSN pomoci zemím řešit jejich vlastní potřeby a rozvíjet domácí odborné kapacity. Rostoucí komerční sektor zároveň otevírá možnosti podnikům, výzkumníkům a dalším institucím. OSN zasazuje tento vývoj do souvislosti s očekávaným růstem světové kosmické ekonomiky, jejíž hodnota by se podle uvedeného výhledu mohla do roku 2030 přiblížit bilionu dolarů.
Rozšíření účasti však závisí také na tom, zda se lidé dostanou ke vzdělání a potřebnému vybavení. Úřad OSN pro vesmírné záležitosti proto podporuje instituce a jednotlivce v rozvojových zemích prostřednictvím výzkumných příležitostí a odborné přípravy. Mezi jeho iniciativy patří Access to Space for All, Space4Women, Space4Youth a projekt zaměřený na kosmické právo. Součástí této práce je také výuka vývoje družic, příležitosti k umístění zařízení do vesmíru nebo poradenství zemím při přípravě vlastních pravidel. Jde o možnosti určené i těm, kdo nemají prostředky na samostatný start na oběžnou dráhu.
Vyšší počet účastníků kosmických aktivit přináší také otázku jejich vzájemné koordinace. Výbor OSN pro mírové využívání vesmíru se zabývá provozem na oběžné dráze, kosmickým odpadem, využíváním vesmírných zdrojů i aktivitami na Měsíci. V roce 2025 zřídil expertní skupinu, jejímž úkolem je posílit mezinárodní spolupráci a sdílení informací o situaci ve vesmíru. Další skupina se věnuje možnostem koordinace činností na Měsíci a v jeho okolí. Aarti Holla-Maini v této souvislosti zdůrazňuje, že širší přístup do vesmíru znamená také větší odpovědnost za spolupráci.
Světový kosmický týden potrvá do soboty 10. října, přičemž jeho program není omezen na vědce a pracovníky kosmického průmyslu. Jedna z veřejně přístupných debat je na pátek 9. října plánována online v rámci programu saúdské vesmírné agentury. Astronaut Ali AlQarni a kosmonaut Sergej Krikaljov mají mluvit o vývoji pilotovaných kosmických letů a svých zkušenostech z misí. Hodinové setkání má začít ve 14.00 středoevropského letního času. Vedle podobných akcí budou pokračovat také jednání o tom, jak koordinovat rostoucí počet činností na oběžné dráze a u Měsíce.
