Americký prezident Donald Trump v pondělí 5. října schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Malika Hasana zastřelením. Hasan v roce 2009 na vojenské základně Fort Hood v Texasu zabil třináct lidí a dalších 32 zranil. Vojenský soud ho za útok odsoudil k trestu smrti v roce 2013. Pokud bude trest vykonán, půjde o první popravu podle amerického vojenského práva od roku 1961. Prezidentovo rozhodnutí však neznamená, že se poprava uskuteční v nejbližší době: před jejím vykonáním zbývají další kroky a Hasan může podat návrh k civilnímu federálnímu soudu.
Prezidentovo schválení je pro vykonání trestu uloženého vojenským soudem nezbytné. Podle agentury AP nyní o čase a místě popravy rozhodne ministr americké armády. Rozhodnutí se týká muže, který už řadu let čeká v armádní cele smrti ve Fort Leavenworthu v Kansasu. Spolu s Hasanem jsou tam k trestu smrti odsouzeni ještě další tři muži. Samotné schválení tedy uzavírá jednu část postupu, nikoli celý případ. Možnost obrátit se na civilní soud může další postup pozastavit i na několik let.
Hasan sloužil jako psychiatr americké armády, když v roce 2009 vstoupil do zdravotnické budovy na základně Fort Hood. Vojáci tam tehdy podstupovali lékařské prohlídky. Hasan na místě zahájil střelbu z pistole, při níž zemřelo třináct lidí a více než třicet dalších utrpělo zranění. Podle agentury Reuters bylo mezi mrtvými dvanáct aktivních vojáků a jeden bývalý příslušník armády. Hasan později uvedl, že chtěl vojákům zabránit v odjezdu do Afghánistánu. Tam by podle jeho vyjádření mohli zabíjet muslimy, s nimiž se ztotožňoval.
Před vojenským soudem Hasan prakticky neusiloval o to, aby vyvrátil důkazy o své účasti na střelbě. Porotcům řekl, že předložené důkazy ukážou právě na něj, a označil se za vojáka, který přešel na druhou stranu. Vojenská porota ho v srpnu 2013 uznala vinným z úkladných vražd a pokusů o ně a uložila mu trest smrti. V době útoku ho přitom od plánovaného nasazení v Afghánistánu dělilo několik týdnů. Při zadržení ho zasáhla střelba policie, po níž zůstal částečně ochrnutý a používá invalidní vozík.
Popravy odsouzených vojáků jsou ve Spojených státech mimořádně vzácné. Posledním člověkem popraveným podle amerického vojenského práva byl vojín John Bennett, kterého v roce 1961 oběsili za znásilnění jedenáctileté dívky. Prezidentovo schválení navíc samo o sobě nezaručuje, že bude trest skutečně vykonán. George W. Bush v roce 2008 schválil popravu vojáka Ronalda Graye, federální soudce ji ale zastavil. Gray podle AP stále zůstává ve Fort Leavenworthu. Právě jeho případ ukazuje, že mezi prezidentským souhlasem a případným vykonáním trestu mohou následovat další soudní řízení.
Schválení Hasanovy popravy oznámil mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Podle agentury Reuters prezident rozhodl na doporučení ministra obrany Petea Hegsetha. Parnell zároveň uvedl, že termín a místo určí ministr armády. Proti trestu smrti se v reakci na rozhodnutí vyslovila organizace Death Penalty Action, která dlouhodobě odmítá popravy. Trump byl také dotázán na nedávný neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí ve státě Tennessee. Na otázku, zda by tato událost měla vést ke změnám při vykonávání trestu smrti, odpověděl, že jde o zajímavou situaci.
Další postup závisí na stanovení času a místa popravy i na tom, zda Hasan využije možnost obrátit se na civilní federální soud. Takový návrh by mohl vykonání trestu odložit na několik let. O tom, kdy by se případně poprava mohla uskutečnit, proto zatím není rozhodnuto. Hasanův případ se zároveň odehrává v době, kdy Trumpova administrativa prosazuje širší využívání trestu smrti. Během jeho prvního prezidentského období federální vláda obnovila popravy po neformální přestávce. Mezi roky 2020 a začátkem roku 2021 jich vykonala třináct.
