Silné mrazy v posledních dnech způsobují postupné zamrzání řek napříč Českem. Od pondělí se udržují noční teploty mnohde pod -10 °C a i denní hodnoty jsou často hluboko pod nulou, přičemž teploty kolem nuly jsou v některých oblastech přítomné už od Vánoc. ČHMÚ v reakci na zvýšenou pozornost sleduje průtoky řek; na stránkách hlásné a předpovědní povodňové služby se v posledním týdnu objevily modré trojúhelníky, které signalizují vodní tok ovlivněný ledovými jevy.
Hydroložka ČHMÚ Lenka Boříková popsala mechanizmus, jak led v tocích vzniká. Nejprve se formuje vnitrovodní led, který nemusí být navenek znatelný. Ve vířivých částech toku vzniká takzvaný jehličkový led neboli frazil, tvořený malými krystalky. Tyto krystalky se spojují do větších shluků a vytvářejí sněhový led. S rostoucím množstvím ledových částic se tyto shluky zachytávají na podchlazených objektech ve vodě — kamenech, opevněních břehů či konstrukcích mostů — a budují ledové nápěchy.
V terénu led obvykle začíná u břehu tam, kde je proudění pomalejší, a tvoří pobřežní led, který následně zužuje koryto. Nejčastěji zamrzají klidnější úseky v meandrech a za překážkami; při déletrvajících mrazech se však proces rozšíří na celou šířku vodní hladiny. V některých místech už jsou částečně nebo zcela zamrzlé i větší toky — mezi nimi Ohře, Sázava, Berounka, Chrudimka, Svratka nebo Opava, stejně jako horní toky Vltavy, Labe a Moravy.
Při oteplení se situace může zkomplikovat. Vznikají ledové prahy a nápěchy; jakmile se led začne lámat, vznikají plovoucí desky a ledová tříšť, které se společně hromadí a mohou utvořit ledové zácpy, například u pilířů mostů. Ucpání koryta ledem vede k místnímu zvýšení průtoku a riziku záplav; situaci navíc zhoršuje voda uvolněná tajícím ledem.
Do nejbližších dnů se neočekává výrazné oteplení. Denní teploty by měly zůstat pod nulou, a proto může pokračovat další zamrzání větších řek.
