Veterináři potvrdili virus Shamonda v chovu skotu na Táborsku, jde o první zjištěný výskyt této nákazy v České republice. Státní veterinární správa o výsledku informovala v pátek 23. října. Virus byl prokázán při vyšetření potraceného plodu skotu. Některé klinické příznaky vykazují také dospělá zvířata v dotčeném chovu, u nich však správa v oznámení potvrzení nákazy neuvádí. Nález přichází poté, co veterináři začátkem října zavedli cílené vyšetřování vybraných případů u telat. Jeho cílem je sledovat, zda se virus objevuje v českých chovech.
Podle informací serveru Novinky.cz nemusí chov po potvrzení viru přijmout žádná povinná mimořádná opatření. Nález podle Státní veterinární správy nemá vliv ani na veterinární certifikaci zvířat vyvážených do zahraničí. Současné české ani evropské předpisy totiž virus Shamonda nezařazují mezi takzvané nebezpečné nákazy. Pokud se nákaza potvrdí také u zvířat s klinickými příznaky, mohou veterináři chovatele informovat o možných preventivních krocích. Jedním z nich je omezení přemísťování zvířat ze zasaženého chovu po dobu, kdy se na hospodářství příznaky vyskytují.
Povinné vyšetřování na virus Shamonda zavedla Státní veterinární správa od 1. října v reakci na nálezy v dalších evropských státech. Netýká se plošně všech zvířat v chovech, ale vybraných případů u skotu. Testují se potracené plody, telata narozená s vrozenými vývojovými vadami a také mrtvě narozená nebo neživotaschopná telata. Vyšetření jsou hrazena ze státního rozpočtu. Právě při vyšetřování potraceného plodu se nyní podařilo prokázat první český případ, zatímco další zvířata ve stejném chovu vykazují příznaky, které veterináři sledují.
Co nákaza znamená pro chovy
Virus Shamonda postihuje především hospodářská zvířata, zejména skot, ale také koně, ovce a kozy. U skotu může vyvolat horečku, nechutenství či průjem a výrazně snížit produkci mléka. Závažné následky může mít nákaza u březích zvířat, u nichž hrozí potrat nebo narození mláďat s vrozenými vývojovými vadami. Virus se může přenést i z matky na plod. Právě kvůli těmto projevům se český systém vyšetřování soustředí na potraty a zdravotní komplikace telat, nikoli na testování veškerého skotu.
Nákazu přenáší krev sající hmyz, zejména tiplíci, a běžná preventivní opatření proto podle veterinářů neposkytují spolehlivou ochranu. Chovatelé mohou zvážit použití repelentů nebo insekticidů k ochraně vnímavých zvířat před přenašeči. Veterináři zmiňují také možnost upravit načasování inseminace, aby zranitelná fáze březosti nepřipadla na období aktivity hmyzu. Účinná ochrana proti samotné nákaze nyní dostupná není. Evropská pravidla zároveň členským státům neukládají povinnost zavádět při výskytu viru v chovech mimořádná veterinární opatření, takže doporučené kroky nelze zaměňovat za nařízené omezení.
Virus byl poprvé identifikován v Nigérii v polovině 60. let minulého století. V dalších desetiletích byl příležitostně zjišťován u zvířat v Africe a Japonsku. Letos se objevil v několika zemích západní a střední Evropy; ve střední Evropě byl u skotu poprvé zaznamenán v létě. Výskyt už byl potvrzen například v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Francii, Nizozemsku, Belgii, Itálii a Lucembursku. V Německu se nálezy týkají mimo jiné Bavorska a Saska, tedy spolkových zemí sousedících s Českem.
První případ u člověka se vyšetřuje
Francouzské úřady v říjnu oznámily také první popsaný případ viru Shamonda u člověka. Nákaza byla zjištěna u šedesátníka se závažně oslabeným imunitním systémem, který začátkem října zemřel. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí upozornilo, že vyšetřování stále zjišťuje, jak se nakazil a zda virus přispěl k jeho úmrtí. Francouzské úřady v současnosti nevidí riziko pro širší populaci. Světová zdravotnická organizace považuje další šíření viru mezi lidmi za nepravděpodobné, situaci však nadále sleduje.
Zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum označil riziko pro české obyvatele za velmi nízké. Připomněl, že jde o první popsanou nákazu člověka, ačkoli virus mezi zvířaty koluje už desítky let. Lidem s výrazně oslabenou imunitou, kteří pracují se skotem nebo žijí poblíž chovů, doporučil běžnou ochranu před bodavým hmyzem. Zmínil repelenty, dlouhé rukávy a omezení pobytu u stájí za soumraku a úsvitu. Podle Fošuma se člověk nemůže nakazit mlékem ani masem.
Virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze uvedl, že virus nepovažuje za významnou hrozbu. Upozornil přitom na vážně narušenou imunitu francouzského pacienta, která mohla ovlivnit jeho schopnost bránit se infekci. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí spolupracuje s francouzskými úřady a dalšími institucemi na vyšetřování tohoto případu. Podporuje také rozšíření testovacích kapacit, aby bylo možné odhalit případné další nákazy u lidí. V českých chovech budou mezitím pokračovat povinná vyšetření vybraných potratů a zdravotních komplikací telat.
