Martin Hofmann v nové komedii Dream Team ztvárňuje trenéra basketbalového týmu, který má syna s Downovým syndromem. Postava pro něj neměla být pouhým křiklounem nebo karikaturou, ale člověkem s city a vnitřní statečností. Chtěl, aby divák pochopil, že tenhle muž to nemá jednoduché, že má osobnostní hloubku a srdce.
V rozhovoru s Janem Pokorným Hofmann popsal proces dolaďování role i situace na natáčení. S režisérem a producentem prý vedli dlouhé jednání o scénáři, které jednou skončilo v 1:30 ráno (Praha). Setkání se musela opakovat, protože během první schůzky se nedostali ke všem částem scénáře. Podle herce je důležité dojít ke shodě před začátkem natáčení — na place prý není prostor na argumenty, protože se musí plnit natáčecí plán a čas je omezený.
Hofmann také přiznal, že když necítí postavu jako přirozenou, dokáže nabídnout vlastní pojetí scénáře. Své nápady podle něj nenutí — nabízí je; pokud se neshodnou, raději roli nebere, než by ji hrál neupřímně. Uvádí, že už se mu stalo, že musel prosadit svou představu, protože jinak by pro něj práce nebyla funkční.
Detaily postavy vznikaly i v diskusi o vzezření. Ačkoliv se v projektu objevil knírek nebo tričko s nápisem Rio de Janeiro, nebyla to ze strany herce podmínka. Hofmann uvedl, že ho lákalo, že část filmu se odehrává v Riu — město podle něj „hraje“ před kamerou a v kinech bude vypadat impozantně. Kamera Martina Žiarana podle něj vypráví a dodá snímku vizuální kvalitu.
Kromě Dream Team zmínil i nedávnou spolupráci s Petrem Bebjakem na titulu Vedlejší produkt pro Českou televizi, kde opět spolupracoval s kameramanem Martinem Žiaranem. V rozhovoru se dotkl i dalších projektů, včetně role samotářského detektiva Larse, a naznačil, že o své režijní či koncepční pojetí se umí přít i tam, kde je to třeba.
