Francouzský prezident Emmanuel Macron 18. září 2026 oznámil přípravu plánu na ochranu kritické infrastruktury před dronovými a kybernetickými útoky. Reaguje tím na podle něj sílící ruskou hybridní hrozbu, která se týká Francie i dalších evropských zemí. Opatření mají zahrnout také citlivá zařízení obranného průmyslu. Macron o plánu hovořil v Paříži po jednání s představiteli politických stran. Evropské státy v posledních měsících stále častěji řeší útoky, které kombinují vojenské prostředky, sabotáže, kybernetické operace a informační působení.
Podle agentury Associated Press Macron uvedl, že se hrozba v posledních týdnech zintenzivnila a že útoky nezůstanou bez odpovědi. Evropská unie mezi projevy ruských hybridních aktivit řadí sabotáž, kybernetické útoky, dezinformace a zasahování do demokratických procesů. Francouzský prezident zároveň obvinil Moskvu ze snahy zastrašit evropské země a oslabit jejich podporu Ukrajině. Řekl také, že Evropa musí svou bezpečnost posuzovat v souvislosti s vývojem války na Ukrajině.
Macronův krok přišel den po varování polského premiéra Donalda Tuska. Ten ve čtvrtek v polském parlamentu prohlásil, že Rusko podle zpravodajských informací plánuje hybridní útoky drony nebo raketami proti evropským zemím podporujícím Ukrajinu. Mezi možnými cíli jmenoval také Polsko. Tusk upozornil, že Moskva by případné zásahy mohla vydávat za nehody, aby zpomalila rozhodování NATO o společné reakci. Takový scénář by podle něj mohl oslabit ochotu členských zemí pomoci napadenému státu.
Polský premiér zároveň uvedl, že Rusko stále častěji používá proudové drony. Ty létají výše a rychleji než běžné bezpilotní prostředky, takže je protivzdušná obrana může obtížněji odhalit před dosažením cíle. Tusk tvrdí, že jeho varování vycházejí z informací NATO, ukrajinských a amerických zpravodajských služeb včetně CIA. V posledních dnech podle něj Rusko zaměřuje pozornost také na hraniční přechody mezi Ukrajinou a evropskými sousedy. Cílem má být narušení zásobovacích tras a podpory Ukrajiny.
Na polsko-ukrajinské hranici se podle Tuska během uplynulého týdne odehrály čtyři incidenty, další případy byly zaznamenány na hranici Ukrajiny s Moldavskem. Polsko se obává především narušení logistických cest, které jsou důležité pro dodávky pomoci Ukrajině. Tusk řekl, že pokud by byly hraniční přechody poškozeny nebo zničeny, Varšava by měla v zimě obtížnější podmínky pro podporu ukrajinské energetiky. Rusko podle něj usiluje o co největší poškození ukrajinské ekonomiky a logistiky.
Český premiér Andrej Babiš se podle Deníku N připojil k Tuskovi a prohlásil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Česká debata se tak dostala do přímé souvislosti s varováním z Polska a s francouzskou reakcí na ochranu infrastruktury. Deník N zároveň upozornil, že označení hybridní válka zahrnuje široké spektrum činností a neznamená, že je Česko pod přímým vojenským útokem. Za důležité považuje také výskyt dronů nad východním křídlem NATO.
Macron chce vedle ochrany infrastruktury svolat v nadcházejících týdnech také jednání skupiny G7. Tématem má být koordinace reakce na energetickou krizi, kterou podle něj zhoršují válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Francouzský prezident současně připustil, že rostoucí ceny energií představují významnou zátěž pro domácnosti. Bezpečnostní opatření proto přicházejí v době, kdy evropské vlády řeší současně ochranu strategických zařízení, podporu Ukrajiny a dopady konfliktů na ekonomiku.
Další vývoj bude záviset na podobě francouzského ochranného plánu a na tom, jak na varování zareagují ostatní evropské státy. Polský premiér Donald Tusk má podle agentury AP jednat v Kyjevě s prezidentem Volodymyrem Zelenským o obraně proti novým typům dronů a o dalších sankcích proti Rusku. Tusk také uvedl, že Rusko podle dostupných informací připravuje útoky vysoké intenzity proti šesti hlavním ukrajinským městům. Evropské vlády tak budou dál posuzovat rizika pro vlastní území i pro zásobování Ukrajiny.
