Německý kancléř Friedrich Merz se postavil proti návrhu na výraznější navýšení dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro roky 2028 až 2034. Společně s premiéry Rakouska, Nizozemska, Finska a Dánska požaduje, aby unijní rozpočet nerostl, ale naopak se výrazně omezil. Skupina odmítá také společné evropské zadlužování a plán na změnu splácení úroků z fondu obnovy Next Generation EU. Spor se týká financování obrany, konkurenceschopnosti, technologického rozvoje a dalších priorit.
Podle španělského deníku El País německá vláda reagovala na návrh španělského ministra hospodářství Carlose Cuerpo, který usiluje o přeskupení splátek úroků z evropského fondu obnovy. Tím by podle návrhu vznikl prostor přibližně 70 miliard eur bez nutnosti zvyšovat přímé příspěvky členských států. Merz a jeho spojenci ale tvrdí, že odklad plateb by evropské rozpočtové problémy pouze přesunul do budoucnosti. Společné zadlužování proto označili za řešení, které nemůže nahradit rozpočtovou disciplínu.
Merz svůj postoj vysvětlil v článku zveřejněném v deníku Politico, který podepsal také nizozemský premiér Rob Jetten, rakouský kancléř Christian Stocker a finský premiér Petteri Orpo. K textu se připojila rovněž dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice politiků připustila, že Evropa čelí nebezpečnějšímu a nejistějšímu prostředí, zároveň ale odmítla přidávat nové výdaje ke všem dosavadním programům. Podle jejich argumentace by každá nová priorita měla být doprovázena úsporami jinde.
Evropský rozpočet nyní odpovídá přibližně jednomu procentu hrubého domácího produktu Unie. Zhruba dvě třetiny prostředků směřují na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku. Evropská komise přitom navrhuje mírně vyšší rozpočet kvůli potřebám obrany, zelené transformace, technologického rozvoje a posílení konkurenceschopnosti vůči Číně. Německo a další státy takzvané střídmé skupiny tento směr odmítají. Podle německých médií by jejich požadované škrty mohly dosáhnout až 400 miliard eur.
Odmítnutí přichází v době, kdy německá ekonomika hledá způsob, jak financovat bezpečnostní a průmyslové priority bez výrazného růstu veřejného zadlužení. Merzova vláda prosazuje omezení výdajů a odmítá, aby se evropské rozpočtové problémy řešily novými společnými dluhopisy. Španělský návrh by naopak umožnil získat čas díky odložení části splátek úroků z fondu obnovy. Madrid ho představuje jako způsob, jak vytvořit finanční prostor pro nové priority bez okamžitého zvyšování příspěvků států.
Postoj Berlína může ovlivnit další vyjednávání o rozpočtu celé Unie, protože Německo patří mezi největší přispěvatele evropských fondů. Bez souhlasu německé vlády bude obtížné prosadit výraznější rozpočtové navýšení nebo nový model společného financování. Na opačné straně stojí státy, které chtějí zvýšit výdaje na obranu, energetiku a průmyslovou politiku. Ty upozorňují, že Evropská unie musí reagovat na bezpečnostní i ekonomické změny rychleji než v minulosti.
O návrhu se má dále jednat během evropských schůzek, na nichž bude španělský ministr Carlos Cuerpo představovat plán na změnu splácení úroků z fondu Next Generation EU. Německo a jeho spojenci už nyní dávají najevo, že s tímto řešením nesouhlasí. Zároveň odmítají rozšiřování společného zadlužení a požadují rozpočtové škrty v řádu stovek miliard eur. Výsledek jednání rozhodne, zda Unie získá nové prostředky pro obranu a konkurenceschopnost, nebo zůstane u přísnějšího rozpočtového rámce.
