Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v pátek 18. září 2026 ostře kritizoval Českou republiku za pomalý růst obranných výdajů. Na Pražském obranném summitu uvedl, že český přístup ke spojeneckým závazkům je pro Spojené státy zklamáním. Podle něj se Česko v oblasti financování obrany pohybuje na cestě mezi nejslabšími členy Severoatlantické aliance. Whitaker zároveň vyzval české představitele, aby výdaje navyšovali rychleji. Jeho vystoupení přišlo během návštěvy Prahy, kde jednal také s premiérem Andrejem Babišem.
Whitaker své výhrady přednesl na summitu Mezinárodního institutu strategických studií, který se konal v Praze. O jeho vystoupení informovala agentura Reuters, podle níž americký diplomat označil stagnující český obranný rozpočet za problém. Whitaker řekl, že Spojené státy od evropských spojenců očekávají plnění závazků přijatých na summitu NATO v Haagu. Stejnou zprávu podle vlastních slov předal českým představitelům osobně ve čtvrtek i v pátek. Kritika tak zazněla přímo během jednání s českou vládou.
Česká republika se loni spolu s ostatními členskými státy zavázala, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Dalších 1,5 procenta má směřovat do související infrastruktury a dalších oblastí spojených s bezpečností. Nový alianční závazek tak v součtu počítá s pětiprocentním podílem HDP. Whitaker zdůraznil, že Washington očekává konkrétní kroky, nikoli pouze politická prohlášení. Podle něj současný český postup k naplnění těchto cílů nesměřuje dostatečně rychle.
Česko přitom dosud podle zveřejněných údajů nesplnilo ani dřívější alianční hranici dvou procent HDP. Tuto úroveň letos nenaplní a podle současných plánů se k ní má dostat až v roce 2027. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s tím, že dvouprocentní hranice bude splněna poprvé. Vláda zároveň neplánuje v dalších letech výrazně zvyšovat obranné výdaje. Právě tento rozdíl mezi krátkodobým rozpočtovým plánem a dlouhodobými závazky se stal jedním z hlavních důvodů americké kritiky.
Whitaker své stanovisko zopakoval také při jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády. Babiš na kritiku reagoval tím, že dvě procenta HDP představují maximum, které si český rozpočet může v současné době dovolit. Premiér zároveň uvedl, že česká vláda jedná se Spojenými státy otevřeně a neslibuje nesplnitelné výdaje. Jeho reakce ukazuje rozdíl mezi požadavkem Washingtonu a možnostmi, které připouští český státní rozpočet. Spor se tak týká nejen výše výdajů, ale také tempa jejich růstu.
Americká strana od spojenců požaduje větší podíl na konvenční obraně Evropy. Whitaker v posledních dnech uvedl, že Spojené státy chtějí, aby evropské státy a Kanada převzaly větší odpovědnost za obranu kontinentu. Uvolněné americké kapacity by podle něj mohly být využity při řešení bezpečnostních problémů v jiných částech světa. Česká pozice proto není posuzována pouze podle domácího rozpočtu, ale také v rámci širšího přerozdělení úkolů uvnitř NATO. Pro Prahu to znamená tlak na jasnější plán navyšování obranných investic.
Další vývoj bude záviset na podobě českého rozpočtu a na tom, zda vláda zveřejní konkrétní cestu k plnění aliančních závazků do roku 2035. Zatím je potvrzeno pouze plánované dosažení dvou procent HDP v příštím roce. Washington však požaduje postup směrem k pětiprocentnímu standardu, který NATO přijalo v Haagu. Whitakerova kritika proto může pokračovat, pokud české výdaje zůstanou na současné úrovni. Očekává se také další debata o tom, které položky bude možné započítat do širšího bezpečnostního závazku.
