České akcie, státní dluhopisy i koruna od konce srpna souběžně oslabily. Od 26. srpna do poloviny tohoto týdne ztratil index pražské burzy PX téměř sedm procent. Index sledující české státní dluhopisy klesl bezmála o půldruhého procenta a podobně oslabila také koruna vůči euru. Proti americkému dolaru česká měna za stejné období ztratila téměř šest procent. Pokles tří různých druhů domácích aktiv trvá už osmý týden, přestože se jejich ceny během uplynulého týdne částečně zotavily.
Společný vývoj akcií, dluhopisů a měny může být známkou změny v tom, jak investoři posuzují Česko. Ekonom České spořitelny Michal Skořepa pro e15 upozornil, že samotný odliv peněz z burzy nebo státních dluhopisů ještě nemusí znamenat odchod kapitálu ze země. Investoři by totiž mohli peníze přesunout do jiných domácích aktiv. Oslabení koruny je podle něj odlišným signálem: ukazuje na odliv z korunových aktiv a možná i z české ekonomiky. Za tímto přesunem podle Skořepy mohou stát zahraniční i domácí investoři.
Výchozím bodem sledovaného období je 26. srpen, kdy se zastavilo přibližně pět měsíců trvající postupné posilování koruny vůči euru. Pražská burza se tehdy nacházela na historickém vrcholu a index PX překročil 2 800 bodů. Vývoj státních dluhopisů začal nabírat opačný směr o něco dříve, přibližně dva týdny před koncem srpna. V závěru měsíce jejich pokles zesílil, zatímco koruna přestala zpevňovat a akcie se vydaly dolů. Právě souběh těchto pohybů odlišuje nynější situaci od poklesu omezeného na jediný trh.
Rozsah ztrát se mezi jednotlivými aktivy liší. U akcií znamená téměř sedmiprocentní pokles změnu proti srpnovému vrcholu indexu PX, nikoli stejný pokles ceny každé firmy obchodované v Praze. U vládních dluhopisů ukazuje na vývoj index S&P Czech Republic Sovereign Bond, který za sledované období odepsal bezmála půldruhého procenta. Koruna ztratila vůči euru přibližně podobný podíl, její oslabení proti dolaru však bylo výraznější. Všechna tato čísla už zahrnují částečné zotavení českých aktiv během uplynulého týdne.
Jedno potvrzené vysvětlení společného oslabení zatím není. Skořepa mezi možné domácí příčiny řadí oznámený vysoký plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok. Vedle toho zmiňuje okolnosti, které se netýkají pouze Česka: zhoršující se výhled francouzských veřejných financí a obavy z nedostatečného naplnění evropských zásobníků plynu. Regionální vysvětlení by podle něj odpovídalo také souběžnému oslabení eura vůči dolaru. Dostupná čísla tedy zachycují pokles českých aktiv, sama o sobě ale neurčují, která z možných příčin v rozhodování investorů převážila.
Rozdíl mezi poklesem cen domácích investic a oslabením měny je důležitý i pro posouzení možných důsledků. Prodej českých akcií nebo dluhopisů může podle Skořepy představovat přesun peněz do jiných aktiv uvnitř země. Slabší koruna naproti tomu naznačuje, že část kapitálu opustila aktiva vedená v korunách. Z dostupného vývoje nelze určit, jak velká část těchto peněz skutečně odešla z české ekonomiky. Případné negativní důsledky však nemusí zůstat omezené na investory a mohou se dotknout také běžných domácností.
Další vývoj ukáže, zda částečné zotavení z uplynulého týdne bude pokračovat, nebo zda se akcie, dluhopisy a koruna znovu vydají stejným směrem dolů. Pro posouzení situace bude podstatné zejména to, zda koruna obnoví posilování vůči euru přerušené 26. srpna. Pozornost zůstává také u plánovaného schodku českého rozpočtu na příští rok a u vývoje veřejných financí ve Francii. Skořepa mezi možné regionální vlivy zařadil i naplněnost evropských plynových zásobníků. Dosavadní poklesy už započítávají první částečné zlepšení, nikoli však návrat na srpnové hodnoty.
