Postoupení Donbasu Rusku výměnou za bezpečnostní záruky odmítá 61 procent Ukrajinců. Souhlasilo by s ním 35 procent dotázaných a čtyři procenta se nedokázala rozhodnout. Vyplývá to z říjnového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie. Ten zjišťoval také ochotu obyvatel snášet pokračující válku a jejich odhad, kdy by mohla skončit. Výsledky přicházejí v době, kdy Moskva požaduje ukrajinské území, které dosud nekontroluje. Kyjev naopak odmítá, aby se ho vzdal bez boje.
O výsledcích průzkumu informovaly Novinky, podle nichž se šetření uskutečnilo od 8. do 16. října mezi 1031 respondenty. Na otázku, jak dlouho jsou připraveni snášet válku, odpovědělo 62 procent lidí, že tak dlouho, jak bude potřeba. Další čtyři procenta uvedla jeden rok. Několik měsíců až půl roku zvolilo 21 procent dotázaných. Zbývajících 13 procent se nedokázalo rozhodnout. Otázka se týkala ochoty vytrvat, nikoli toho, zda si lidé pokračování války přejí.
Otázka územního ústupku byla konkrétnější: týkala se předání Donbasu Rusku za bezpečnostní záruky. Proti takovému řešení se vyslovila většina respondentů, přestože záruky byly součástí nabídnuté varianty. Přibližně třetina dotázaných by na ni přistoupila, čtyři procenta stanovisko neuvedla. Donbas zahrnuje ukrajinskou Doněckou a Luhanskou oblast. Část území, o které se jedná, zůstává pod ukrajinskou kontrolou. Právě otázka, zda se jí má Kyjev vzdát, patří k zásadním rozdílům mezi postoji obou zemí.
Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala i části Donbasu, kterou Rusko dosud neovládá. Kyjev takový ústupek odmítá a navrhuje zahájit jednání o území od současné frontové linie. Nejde tedy pouze o rozdílný pohled na budoucí hranici, ale také o to, z jakého stavu by vyjednávání vycházelo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně prohlásil, že země nepřijme řešení odporující její ústavě a zákonům. V aktuálním průzkumu se proti předání Donbasu vyslovilo 61 procent obyvatel.
Dotázaní odpovídali také na otázku, kdy podle nich válka skončí. Do konce roku 2026 očekává její konec deset procent lidí. Dalších 13 procent předpokládá, že se tak stane nejpozději v první polovině roku 2027. Podle 56 procent respondentů válka skončí až ve druhé polovině roku 2027 nebo později. Názor na tuto otázku nemá 21 procent dotázaných. Součet odpovědí počítajících s koncem nejpozději v první polovině příštího roku tak činí 23 procent.
Podoba bezpečnostních záruk může odpovědi na územní otázku výrazně ovlivnit. V průzkumech z února a března 2026 považovalo předání celého Donbasu za kategoricky nepřijatelné 62 procent Ukrajinců. Přibližně třetina by s ním souhlasila při silných bezpečnostních garancích. Mezi uváděné podmínky patřila přítomnost amerických jednotek na ukrajinském území, uzavření vzdušného prostoru a bezplatné dodávky zbraní. Při slabší variantě bez amerických vojáků klesla ochota přijmout ústupek na 25 procent. Říjnová otázka se rovněž ptala na předání území výměnou za záruky.
Říjnové šetření zachytilo i rozdíl mezi odpověďmi v jednotlivých dnech sběru dat. Mezi lidmi dotázanými 8. a 9. října odmítalo postoupení Donbasu 57 procent respondentů. V pozdější části průzkumu činil tento podíl 62 procent, podle institutu však rozdíl zůstává v rámci statistické chyby. Institut při hodnocení připomněl také rozsáhlé ruské útoky na Kyjev. Podle jeho dosavadního zjištění nátlaková kampaň nevedla k větší ochotě přijmout předání Donbasu. Postoj veřejnosti tak zůstává jedním z konkrétních faktorů, s nimiž musí Kyjev při jednáních o území počítat.
