Nová pravidla vytápění nechají plynové kotle, zdraží novostavby
Ilustrace vytvořená pomocí AI
Lifestyle Autor: Redakce · 4 min čtení · Zdroje: drevostavitel.cz, centrum.cz

Nová pravidla vytápění nechají plynové kotle, zdraží novostavby

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu zákona o hospodaření energií, která mění požadavky na vytápění a energetickou náročnost budov. Návrh se týká hlavně novostaveb, větších rekonstrukcí a bytových domů, zatímco majitelé stávajících domů nebudou muset automaticky měnit funkční zdroj tepla. Ministerstvo návrh představilo 23. září 2026 a mezirezortní připomínkové řízení skončilo 20. října. K 22. říjnu byl materiál stále návrhem, nikoli platnou povinností. Počítá také s novými náklady na výstavbu a změnami při dokládání energetické náročnosti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu při představení návrhu uvedlo, že neobsahuje plošnou povinnost pro majitele bytů a rodinných domů odstranit funkční plynový kotel. Stávající zařízení tedy může dál sloužit, pokud je provozuschopné a splňuje běžné požadavky na revizi. Návrh nezakazuje ani pořízení nového plynového kotle do již postaveného domu. Evropská pravidla však od 1. ledna 2025 nepovolují poskytovat finanční pobídky na instalaci samostatných kotlů na fosilní paliva, s výjimkou vymezených dřívějších závazků. Majitel tak může kotel koupit, ale státní příspěvek na něj nezíská.

Energetické požadavky se projeví zejména ve chvíli, kdy se majitel pustí do stavební úpravy domu. Za větší změnu dokončené budovy se podle výkladu ministerstva považuje zásah do více než 25 procent celkové plochy její obálky. V takovém případě se požadavky posuzují pro budovu, renovovanou část nebo měněné prvky podle toho, co je technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Při menším zásahu, například výměně oken či zateplení stropu pod půdou, musí vyhovět nové konstrukce. Doklady o jejich parametrech je nutné uchovat pět let.

Nová pravidla mohou zvýšit náklady na některé nové domy a byty. Ministerstvo odhaduje, že úprava nevyhovujícího projektu novostavby zdraží výstavbu o 0,5 až 3 procenta. U domu za šest milionů korun by to znamenalo navýšení o 30 až 180 tisíc korun. Náklady na úpravy nevyhovujících projektů bytů odhaduje na 120 až 150 tisíc korun na byt, které se mohou promítnout do prodejní ceny. Výměna plánovaného plynového kotle za bezemisní zdroj v rodinném domě podle odhadu přidá přibližně 160 tisíc korun a navýšení výkonu fotovoltaiky dalších 50 tisíc.

Novostavby čekají přísnější požadavky

Evropská pravidla stanovují cíle pro průměrnou spotřebu energie obytných budov, nikoli individuální limit pro každý rodinný dům. Do roku 2030 má průměrná spotřeba primární energie v obytných budovách klesnout nejméně o 16 procent proti roku 2020. Do roku 2035 má pokles činit 20 až 22 procent. Český návrh počítá s nulovými emisemi u nových veřejných budov od roku 2028 a u ostatních novostaveb od roku 2030. Podle údajů ministerstva už nyní přibližně 64 procent výstavby navrhovaný standard splňuje a asi 75 procent novostaveb má bezemisní zdroj vytápění.

Směrnice zároveň požaduje, aby nejméně 55 procent poklesu průměrné spotřeby připadlo na renovace 43 procent energeticky nejhůře hodnocených obytných budov. Česká republika má podle Strategie renovací budov přibližně 4,2 milionu budov s podlahovou plochou kolem 700 milionů metrů čtverečních. Více než polovina rodinných domů je starší 35 let a přes milion lidí bydlí v budovách s vyšší energetickou náročností. Evropské cíle tak míří na celý bytový fond, nikoli na povinnou výměnu vytápění v každém jednotlivém domě. Plány mají počítat s postupným útlumem fosilních zdrojů a koncem fosilních kotlů do roku 2040.

Bytové domy, průkazy a kontrola prací

V bytových domech návrh zavádí povinné hydraulické vyvážení otopné soustavy při větší změně budovy nebo výměně centrálního zdroje tepla. Odborný zásah má zajistit rovnoměrnější distribuci tepla do jednotlivých bytů. Obyvatelé budou muset pracovníkům umožnit provedení prací a náklady se projeví v hospodaření společenství vlastníků. Rodinných domů se tato povinnost podle návrhu netýká. Novela počítá také s elektronickou Databází energetické náročnosti, do které se mají ukládat průkazy budov, energetické audity a zprávy o kontrolách.

Do databáze mají mít přístup vlastníci a úřady, ale také banky u nemovitostí zatížených zástavním právem. Ministerstvo připouští možnost zneužití údajů k profilování klientů nebo cíleným nabídkám. Úřad pro ochranu osobních údajů proto požaduje přesnější určení oprávněných uživatelů a přísnější pravidla přístupu. Při prodeji nebo pronájmu se průkaz energetické náročnosti nebude muset předávat pouze v tištěné podobě, protože má být dostupný elektronicky. Povinnost průkaz mít se podle návrhu nerozšiřuje a majitelé starších domů budou moci využít placený dobrovolný renovační pas s návrhem pořadí budoucích oprav.

Při kolaudaci budou stavebníci dokládat energetickou náročnost budovy podle jejího skutečného provedení. Pokud se během výstavby změní technické řešení, může být nutné znovu ověřit splnění limitů. Návrh počítá také s výpočtem emisní stopy budovy za celý životní cyklus, od výroby materiálů přes výstavbu až po budoucí demolici, od ledna 2028 u všech novostaveb. Úřad vlády k tomuto termínu vznesl připomínku, protože podle něj předbíhá evropský harmonogram. Kontrolu povinností při stavebních změnách provádí Státní energetická inspekce a za vybrané závažné přestupky může zákon stanovit pokutu až pět milionů korun.