Šéfka britských konzervativců Kemi Badenochová se v neděli 4. října postavila za zachování dosavadního způsobu zvyšování státních starobních důchodů. Její vyjádření zaznělo na začátku stranické konference v Birminghamu, v době, kdy vláda připravuje změnu pravidel od dubna 2030. Badenochová označila současný systém za správnou politiku pro důchodce a zdůraznila, že lidé během pracovního života do systému přispívali. Na otázku, zda by jej konzervativci nikdy nezměnili, ale takto jednoznačný slib nedala. Potvrdila pouze, že strana nyní se zachováním pravidel počítá.
Britský systém označovaný jako „trojitá pojistka“ každý rok zvyšuje základní a novější typ státního důchodu podle nejvyšší ze tří hodnot: růstu mezd, inflace nebo 2,5 procenta. Badenochová své stanovisko vysvětlovala v rozhovoru, který se vysílal v neděli, ale byl natočen už v sobotu. Deník The Guardian zachytil také její odpověď na námitku, že rostoucí náklady na penze zatěžují veřejné finance. Podle Badenochové by se o pojistce tolik nediskutovalo, kdyby britská ekonomika rostla o dvě až tři procenta. Zároveň připustila, že pro ponechání i změnu pravidel existují argumenty.
Současná britská vláda představila odlišný plán 29. září. Premiér Andy Burnham chce zachovat trojitou pojistku do dubna 2030, poté by důchody rostly nejméně o inflaci nebo o 2,5 procenta podle toho, která hodnota bude vyšší. Nové pravidlo má zároveň udržovat hodnotu státní penze v poměru ke mzdám v delším období. Nešlo by tedy o každoroční automatické převzetí růstu mezd, jak umožňuje dnešní systém. Vláda chce změnu uzákonit ještě během současného volebního období, přestože účinná má být až později.
Úspory z upraveného zvyšování penzí chce vláda využít na vytvoření celostátní pečovatelské služby. Podle jejího odhadu by proti zachování dnešní trojité pojistky činily v rozpočtovém roce 2039 až 2040 přibližně 15 miliard liber ročně. Pro rok 2049 až 2050 uvádí odhad 50 miliard liber v tehdejších cenách. Vládní analýza ovšem upozorňuje, že jde o projekce závislé mimo jiné na budoucích mzdách, inflaci a počtu příjemců. Čím vzdálenější období model posuzuje, tím nejistější jsou jeho výsledky. Konkrétní dopad na jednotlivé důchodce tato souhrnná čísla neurčuje.
Náklady na důchody se staly tématem i při otázkách moderátorky Laury Kuenssbergové. Ta v rozhovoru s Badenochovou uvedla, že stát na penze vydává 177 miliard liber a že důchody představují 55 procent výdajů na sociální zabezpečení. Konzervativní šéfka odpověděla, že za hlavní hospodářský problém nepovažuje seniory pobírající ročně deset až dvanáct tisíc liber. Pozornost podle ní má směřovat spíše k lidem, kteří mohou pracovat, ale nepracují. Spor se tak netýká samotného nároku na penzi, nýbrž vzorce pro její budoucí zvyšování.
Na rozdílné názory upozornilo také dřívější vyjádření konzervativní političky Katie Lamové. Ta při červnovém setkání s aktivisty řekla, že Británie bude podle ní nakonec potřebovat zcela nový důchodový systém. Badenochová nyní na otázku po jejích slovech zopakovala, že konzervativci dosavadní trojitou pojistku podporují. Bývalý konzervativní ministr David Gauke naopak zpochybnil její argument, že příspěvky odváděné během pracovního života vyžadují právě tento způsob valorizace. Podle něj zakládají nárok na důchod, nikoli na jeho zvyšování podle jediného konkrétního vzorce. Rozdíl mezi nárokem a pravidly růstu penzí tak zůstává předmětem politického sporu.
Další postup závisí na vládním návrhu zákona, který má upravenou valorizaci zavést. Vláda současně počítá s tím, že nová pečovatelská služba vznikne postupně v příštím volebním období a osobní péče se bude poskytovat podle potřeb, nikoli podle schopnosti za ni platit. Podrobnosti jejího zavádění má doporučit nezávislá komise vedená baronkou Caseyovou; zprávu má předložit v létě 2027. Vládní plán výslovně nepočítá s tím, že by služba hradila ubytování a stravu. Pro britské důchodce se nyní pravidla nemění: současná trojitá pojistka má platit do dubna 2030.
