Americký farmář Joe Hamilton se chystá zahájit sklizeň sóji na svých polích v okrese Delaware ve státě Indiana. Hospodaří na 2 500 akrech, kde pěstuje sóju a kukuřici, a při sklizni nasadí čtyři traktory, dva kombajny a pět nákladních vozů. Během obvyklých třiceti sklizňových dnů jeho podnik spotřebuje přibližně 9 000 galonů nafty. Hamilton počítá se spotřebou zhruba 300 galonů denně. Letošní sklizeň tak začne v době, kdy zemědělci na americkém Středozápadě platí za palivo výrazně více než před rokem.
Zdražení se netýká jen jednoho podniku v Indianě. The Guardian 3. října popsal, jak rostoucí ceny nafty dopadají na pěstitele plodin, dopravce i další firmy, které toto palivo používají. Na Středozápadě se od nynějška do konce listopadu očekává sklizeň přibližně 20 miliard bušlů sóji a kukuřice, tedy asi 522 milionů tun. Odhadované dodatečné náklady na palivo mohou dosáhnout 12 500 dolarů na každých 1 000 akrů sklizených plodin. Hamilton přitom upozorňuje, že vedle nafty platí farmáři více také za chemické přípravky, osivo a vybavení.
Za vyššími cenami stojí podle zjištění z amerického trhu válka s Íránem, poškození rafinerií v Rusku i výpadky místních dodávek. V září patřily Illinois, Michigan, Ohio a Indiana mezi pět amerických států s nejvyšším týdenním růstem cen nafty. V těchto státech palivo zdražilo o více než tři dolary za galon ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Situaci na Středozápadě zhoršily také potíže přímo v tamních rafineriích. Pro zemědělce přichází zdražení ve chvíli, kdy potřebují spustit kombajny, traktory a nákladní dopravu.
Rafinerie společnosti ExxonMobil v Joliet ve státě Illinois se minulý měsíc po výpadku proudu a záplavách zastavila na více než týden. Výpadek vyřadil dodávky více než 80 milionů galonů nafty a benzinu. Ceny v regionu ovlivňuje také šestiměsíční spor odborů se společností BP v rafinerii ve Whitingu v Indianě. Kurt Lykins z Otterbein University upozorňuje, že Středozápad má méně rafinerií než pobřežní oblasti a hůře reaguje na narušení dodávek. Pobřežní oblasti podle něj mohou v takové situaci doplnit zásoby pomocí tankerů.
Vyšší náklady na naftu řeší vedle zemědělců také školy provozující autobusovou dopravu. V Ohiu vozí přibližně 15 000 školních autobusů, převážně s naftovým pohonem, každý školní den asi 800 000 žáků. Školní obvod v Columbusu už omezil autobusovou dopravu, uzavřel čtyři školy a zrušil téměř 300 pracovních míst. Jeho zástupce Michael S. Brown říká, že obvod má zřejmě smlouvu na palivo do roku 2027, takže nyní nepřipravuje zásadní změny kvůli ceně nafty. Výdaje na dopravu však přesahují 70 milionů dolarů ročně a Brown očekává změny v příštím rozpočtu.
Školní obvody hledají úspory i na samotných trasách autobusů. V celostátním průzkumu zveřejněném v květnu uvedlo téměř 40 procent zúčastněných obvodů, že slučují linky, aby snížily náklady na naftu. Pětina respondentů omezila nepovinné cesty, například školní výlety. Slučování tras znamená delší cestování žáků i delší pracovní dobu řidičů. Lykins upozorňuje, že zdražení nedopadá na všechny školy stejně. Venkovské obvody podle něj musí přepravovat více dětí na delší vzdálenosti, a změnu nákladů proto pocítí výrazněji.
Hamilton na farmě omezuje spotřebu paliva postupy, při nichž stroje nemusejí tolikrát vyjíždět na pole. Používá bezorebné hospodaření a krycí plodiny; v běžném roce nyní spotřebuje dva až čtyři galony nafty na akr. Palivo však stále potřebuje k odvozu letošní úrody a jeho vlastní skladovací kapacita je omezená. V dalších týdnech proto bude muset dokoupit naftu pro zbývající část sklizně. Téměř polovinu jeho sklizňové techniky tvoří nákladní vozy, které používají dražší silniční naftu. Hamilton uvádí, že nafta stojí o tři dolary za galon více než před dvanácti měsíci.
