Dnešní pátek 13. listopadu 2026 je datem, které vědci před více než šesti desetiletími označili za den, kdy se lidstvo přiblíží vlastnímu zániku. Předpověď vycházela z matematického modelu růstu světové populace a její autoři tvrdili, že počet lidí bude v tento den směřovat k nekonečnu. Jejich scénář počítal s tím, že se lidé na planetě nakonec doslova umačkají. Nešlo však o předpověď založenou na konkrétním astronomickém nebo přírodním jevu. Vznikla jako výsledek výpočtu, který promítl dřívější populační vývoj do budoucnosti.
Česká televize dnes připomněla, že původní studii publikoval v roce 1960 odborný časopis Science. Podepsali ji rakousko-americký odborník na kybernetiku Heinz von Foerster a jeho studenti Patricia M. Moraová a Lawrence W. Amiot. Titulek zněl „Soudný den: pátek 13. listopadu 2026 našeho letopočtu“ a spojoval přesné datum s výrazným varováním před nekontrolovaným růstem populace. Autoři při výpočtu pracovali s 24 odhady počtu obyvatel za předchozí dva tisíce let. Z nich odvodili trend, který podle jejich modelu směřoval k číslu blízkému nekonečnu.
Studie tvrdila, že lidská populace může růst rychleji než běžným exponenciálním tempem. Foerster a jeho spoluautoři předpokládali, že schopnost lidí spolupracovat a řešit problémy umožní překonávat překážky, které dříve růst obyvatelstva zpomalovaly. Právě tato vlastnost podle nich mohla populační přírůstek dál urychlovat. Autoři tehdy použili obraz, že jejich prapravnoučata nebudou hladovět, ale budou umačkána k smrti. Z matematických projekcí pak stanovili konkrétní datum, které připadá právě na dnešek.
Model se po několik desetiletí jevil jako překvapivě přesný, protože populační vývoj odpovídal směru, který výpočet předpokládal. Zlom nastal v roce 1993, kdy se tempo růstu světové populace začalo zpomalovat. Podle odborné literatury k tomu přispělo několik faktorů, nikoli jediná příčina. Lidé začali více plánovat počet dětí a rozšířilo se plánované rodičovství. Význam mělo také vzdělávání žen, jejich častější budování kariéry a odkládání mateřství, stejně jako lepší dostupnost ženské antikoncepce.
Mezi další uváděné příčiny zpomalení patří rychlá urbanizace a pokles dětské úmrtnosti. Výchova dětí ve městech je finančně náročnější než na venkově, což souvisí s nižším počtem dětí v rodinách. Díky poklesu dětské úmrtnosti rodiče zároveň nemuseli mít tolik potomků, aby zvýšili šanci, že se některé z dětí dožije dospělosti. Podle údajů citovaných v dnešních zprávách je celosvětová porodnost nyní o něco nižší než polovina úrovně z roku 1960. Právě tento vývoj narušil původní projekci.
V polovině 20. století vyvolával rychlý růst populace obavy z nedostatku zdrojů pro její uživení i z možných geopolitických konfliktů. Myšlenka, že lidstvo může narazit na limity své planety, však vznikla mnohem dříve. Na přelomu 18. a 19. století ji formuloval anglický reverend a ekonom Thomas Robert Malthus. Jeho teorie předpokládala, že populace má potenciál růst exponenciálně, zatímco její růst omezuje schopnost zajistit obživu. Foerster a jeho studenti se od této úvahy lišili důrazem na lidskou schopnost limity překonávat.
Původní studie nebyla jen varováním před přelidněním, její autoři zároveň věřili, že spolupráce může katastrofickému scénáři zabránit. Navrhovali, aby lidstvo společným úsilím snížilo celosvětovou porodnost na polovinu. Článek vyvolal mezinárodní pozornost a jeho předpověď se stala předmětem debat i mimo vědecké prostředí. Dnes je 13. listopad 2026 připomínán jako datum, k němuž matematický model dospěl, nikoli jako potvrzení, že se jeho scénář naplnil. Zájem se tak soustředí také na to, proč původní trend po roce 1993 přestal platit.
