V Dublinu mají v pátek jednat lídři Evropské unie o návrhu sedmiletého rozpočtu, který počítá s výdaji ve výši přibližně 1 800 miliard eur. Do jednání vstupuje spor o financování Ukrajiny, jejíž státní pokladně má v roce 2027 podle odhadů chybět zhruba 70 miliard eur. Evropská unie by měla pokrýt přibližně dvě třetiny této částky, tedy 45 až 46 miliard eur. Ve hře je také nové společné zadlužení. Česko a několik dalších států se k němu staví odmítavě.
Novinky popisují spor jako střet zemí, které chtějí zachovat výdaje na kohezi a zemědělství, s bohatšími státy prosazujícími úspory a širší podíl na pomoci Kyjevu. Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko patří k neformální skupině Přátel koheze. Proti jejich postoji vystupují takzvané šetřivé státy v čele s Německem, které podle článku nesou hlavní díl finanční pomoci Ukrajině. Jeden z diplomatů citovaných Euronews namítl, že státy nemohou současně odmítat bezpečnostní výdaje a požadovat zachování dotací.
Německý kancléř Friedrich Merz spojil souhlas s budoucím rozpočtem s požadavkem, aby se členské země spravedlivěji podílely na nákladech spojených s ukrajinským schodkem. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že společný příspěvek všech států je nezbytným předpokladem pro jednání o dalších otázkách s finančními dopady. Merz podle Novinek zdůraznil, že podporu Ukrajiny považuje za součást společné bezpečnosti. Německo přispívá téměř čtvrtinou prostředků do unijního rozpočtu.
Český premiér Andrej Babiš odmítá, aby se financování Ukrajiny stalo podmínkou pro schválení příštího rozpočtu EU. V úterý při návštěvě Slovenska uvedl, že rozpočet už počítá se 100 miliardami eur pro Ukrajinu, tyto prostředky však mají být k dispozici až od roku 2028. Nynější spor se týká peněz potřebných dříve, protože ukrajinský rozpočtový schodek se očekává už v roce 2027. Česko se zároveň brání společným závazkům za nové úvěry.
Slovenský premiér Robert Fico označil Merzův požadavek za „učebnicový příklad vydírání“ a připomněl, že Slovensko má stejně silné právo veta jako Německo. Maďarský premiér Péter Magyar odmítá nové zadlužování kvůli domácímu rozpočtovému deficitu a zpochybnil spojování obou témat. Podobně se vyjádřil bulharský premiér Rumen Radev, který další úvěrové linky odmítá a uvedl, že jeho země pomáhá raději v energetice. Postoje těchto států komplikují dohodu o financování.
Rozpočtová debata se přímo týká také příjemců evropských fondů v Česku. V období 2028 až 2034 by země podle podkladů mohla získat přibližně 29 miliard eur, tedy více než 700 miliard korun, na zemědělství, firmy a regiony. Česko patří k zemím, které z unijního rozpočtu dlouhodobě čerpají více, než do něj odvádějí. Podle údajů České národní banky činil čistý přínos evropského rozpočtu v letech 2004 až 2023 v průměru 1,3 procenta hrubého národního důchodu.
O rozpočtu EU rozhodují členské státy jednomyslně, takže každá země může dohodu zablokovat. Pátek v Dublinu proto přinese další jednání o rozsahu budoucích výdajů i o tom, zda bude pomoc Ukrajině financována společným dluhem. Německo požaduje, aby se na nákladech podílely všechny státy, zatímco Česko odmítá spojení tohoto závazku se schválením rozpočtu. Bez shody členských zemí nebude možné návrh přijmout. Konkrétní výsledky dublinského jednání zatím nejsou známy.
