Česko během jediného dne přešlo od pozdně podzimního počasí k výraznému rannímu mrazu. V úterý 27. října naměřili v Plzni-Mikulce 16,6 °C, zatímco ve středu ráno klesla teplota ve Světlé Hoře na Bruntálsku na −5,3 °C. V Hanušovicích zaznamenali −5,1 °C a v Rýmařově při zemi dokonce −8,6 °C. Údaje z měřicích stanic ukazují rychlou změnu, která předchází ochlazení očekávanému v dalších dnech. Nejbližší vývoj přinese nižší denní maxima i první sněžení ve vyšších polohách.
Podle týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu mají čtvrtek 29. a pátek 30. října nabídnout odpolední teploty mezi 8 a 13 °C. Výraznější změna se očekává o víkendu, kdy se proudění stočí k severu až severovýchodu a přivede do Česka chladnější vzduch. V neděli 1. listopadu mají nejvyšší teploty dosahovat už jen 6 až 11 °C. Nad hranicí 1 000 metrů se mohou objevit smíšené nebo sněhové srážky. Zatím se počítá nanejvýš s jedním centimetrem nového sněhu.
Od pondělí do středy mají denní maxima zůstávat mezi 5 a 10 °C. Noční teploty se podle předpovědi budou pohybovat přibližně mezi 0 a 5 °C. Na horách mají i v těchto dnech pokračovat smíšené nebo sněhové srážky, přesné množství nového sněhu však uvedený výhled nespecifikuje. Tiscali.cz v souvislosti s očekávaným počasím upozorňuje také na modelovaný vývoj polárního víru ve stratosféře. Ten může ovlivnit pravděpodobnost vpádů studeného vzduchu, ale sám o sobě neurčuje, jaké počasí nastane v konkrétním českém regionu.
Krátkodobé ochlazení podle měsíčního výhledu ČHMÚ neznamená, že se v Česku rýsuje dlouhá zima. Do poloviny listopadu mají teploty zůstávat zhruba kolem dlouhodobého normálu a přibližně do 10. listopadu se očekává spíše sušší počasí. Meteorologové připouštějí možnost teplejšího období ve druhé polovině měsíce. Pro týden od 16. do 22. listopadu dávají nadprůměrným teplotám pravděpodobnost 40 procent, zatímco podprůměrným 20 procent. Jde o výhled pro celý týden, nikoli o předpověď počasí na konkrétní den.
Nejistotu do dalšího vývoje přidávají modely stratosférického oteplení, které mohou oslabit polární vír. Podle ansámblové předpovědi evropského modelu ECMWF počítá 86 procent jeho výpočtů s výrazným náhlým stratosférickým oteplením kolem 6. listopadu. Dosud nejčasnější podobnou událost meteorologové zaznamenali 28. listopadu, a to v letech 1968 a 2025. Západní proudění ve výšce kolem 30 kilometrů, které vír udržuje, má podle modelů zeslábnout téměř k nule, případně se obrátit. Jde o modelový scénář, nikoli o potvrzený vývoj.
Případné změny ve stratosféře se u zemského povrchu neprojeví okamžitě. Podle italského serveru Meteo Giornale, na který Tiscali.cz odkazuje, se účinky oslabení víru mohou projevit se zpožděním jednoho až šesti týdnů. Nemusí se ale projevit vůbec, takže současný výpočet sám o sobě nepotvrzuje příchod mrazů do Česka. Oslabený polární vír zvyšuje možnost vpádů arktického vzduchu do Evropy, Asie nebo Severní Ameriky. Zatím není jasné, do kterých oblastí by takový vzduch případně zamířil.
Sezónní výhledy pro celou zimu přitom naznačují jiný obraz než krátkodobé ochlazení. Model ECMWF a polští meteorologové z IMGW očekávají v Evropě teplotně nadprůměrnou zimu s větším množstvím srážek. Vyšší srážky však v nížinách nemusí znamenat sníh, protože při teplejším počasí může častěji pršet nebo padat déšť se sněhem. Na horách mohou vydatné srážky při přechodném ochlazení přinést sněhovou nadílku. Výhled polského IMGW počítá s návratem lednových teplot k dlouhodobým normálům, ale sezónní modely neurčují počasí pro jednotlivé dny.
