Úplné zatmění Slunce nastane 2. srpna 2027 a jeho pás totality povede přes Španělsko, severní Afriku i část Blízkého východu. V místě největšího zatmění zůstane sluneční kotouč zakrytý šest minut a 23 sekund. Tak dlouhou úplnou fázi lidé neuvidí od roku 2009, kdy byla o 16 sekund delší. Znovu delší zatmění se podle astronomických výpočtů očekává až v roce 2114. Pro pozorování celého úkazu bude nutné dostat se do úzkého pásu totality.
Na délku úkazu a vhodné oblasti upozornil Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Za nejvhodnější místa označil Egypt a Maroko, kde se úplná fáze protáhne na více než šest, respektive čtyři minuty. Doporučení zohledňuje nejen délku zatmění, ale také očekávané počasí v polovině prázdnin. Suchan zároveň upozornil, že v obou zemích může být v tomto období velké vedro. Nejdelší fáze nastane poblíž egyptského Luxoru.
Úplnou fázi bude možné pozorovat také na jihu Španělska, v Tunisku a v některých částech Blízkého východu. Mezi uváděné oblasti patří okolí Gibraltarského průlivu a saúdskoarabská města Džidda a Mekka. Nejlepší místo pro sledování celého úkazu leží jihovýchodně od Luxoru, kde totalita dosáhne 6 minut a 23 sekund. Slunce bude v době zatmění vysoko nad obzorem, což je pro pozorování výhodné. V severní Africe dostalo zatmění také označení Velké severoafrické.
Česko se bude nacházet mimo pás úplného zatmění, takže Měsíc sluneční kotouč zcela nezakryje. V České republice se podle údajů portálu Astro.cz začne Měsíc před Slunce posouvat v 10:15. Maximum nastane v 11:15:32 a úkaz skončí ve 12:18. V největší fázi bude zakryto 51,5 procenta průměru slunečního disku. Zakrytá plocha viditelného povrchu Slunce dosáhne 41,66 procenta.
Délku úplného zatmění ovlivňuje především vzdálenost Měsíce od Země a vzdálenost Země od Slunce. Když je Měsíc blíže k Zemi, jeví se na obloze větší a může sluneční kotouč zakrývat déle. Význam má také skutečnost, že se úhlový průměr Slunce během roku mírně mění. V srpnu 2027 se podle astronomických výpočtů sejdou podmínky, které umožní mimořádně dlouhou totalitu. Její maximální možná délka je podle zdroje 7 minut a 32 sekund.
Nejdelší úplné zatmění zaznamenané v moderní historii nastalo 20. června 1955 západně od Filipín a trvalo 7 minut a 8 sekund. Ještě delší trvání vypočítala NASA pro zatmění z 15. června roku 743 před naším letopočtem, které v Indickém oceánu u pobřeží Keni a Somálska dosáhlo 7 minut a 28 sekund. V budoucnu má být rekord překonán 16. července 2186. Totalita tehdy podle výpočtů potrvá 7 minut a 29 sekund nad oblastí Atlantského oceánu.
Pozorovatelé, kteří budou chtít zatmění sledovat přímo, potřebují speciální brýle nebo vhodné filtry. Tyto pomůcky jsou určené k ochraně očí při pohledu na Slunce. Zdroje zároveň zmiňují možnost vyrobit si jednoduchou pomůcku k pozorování, například jako aktivitu pro děti. Pro úplnou fázi v roce 2027 bude rozhodující poloha pozorovatele, protože mimo pás totality zůstane Slunce zakryté jen částečně. V Česku tak lidé uvidí výrazné, ale nikoli úplné zatmění.
