Vytápění rodinného domu tepelným čerpadlem může v sezóně 2026/2027 stát přibližně o 9660 korun ročně méně než vytápění plynovým kotlem. Platí to pro modelový zateplený dům o vytápěné ploše 150 metrů čtverečních, který ročně potřebuje 10 000 kilowatthodin tepla. Za spotřebovaný plyn by jeho obyvatelé zaplatili přibližně 23 160 korun, za elektřinu pro čerpadlo zhruba 13 500 korun. Instalace čerpadla však v tomto příkladu stojí o 230 tisíc korun více než pořízení plynového kotle. Při uvedené roční úspoře vychází jednoduchá návratnost tohoto rozdílu na necelých 24 let.
Server Dřevostavitel při srovnání počítá s modelovou cenou plynu 2,20 koruny za kilowatthodinu včetně DPH a variabilních poplatků. Skutečná cena závisí na dodavateli, smlouvě a odběrném místě, takže se účet konkrétní domácnosti může lišit. Při předpokládané sezónní účinnosti kotle 95 procent vychází kilowatthodina využitelného tepla přibližně na 2,32 koruny. Pro pokrytí roční potřeby 10 000 kilowatthodin tepla by kotel spotřeboval asi 10 526 kilowatthodin plynu. Výpočet zároveň předpokládá, že dům už má plynovou přípojku. Pokud by ji majitelé museli teprve vybudovat, změnilo by to počáteční náklady na plynové vytápění.
U čerpadla typu vzduch–voda se model opírá o pořizovací cenu kompletní instalace přibližně 300 tisíc korun. Z uvedeného rozdílu počátečních nákladů vyplývá, že plynový kotel v porovnání vychází zhruba na 70 tisíc korun. Čerpadlo využívá energii z venkovního vzduchu, a proto může dodat více tepla, než kolik spotřebuje elektřiny. Výpočet předpokládá sezónní topný faktor tři: z jedné kilowatthodiny elektřiny tak v průměru vzniknou tři kilowatthodiny tepla. Na vytápění modelového domu by za těchto podmínek bylo potřeba asi 3333 kilowatthodin elektřiny. Právě účinnost zařízení spolu s cenou elektřiny určuje výsledný roční účet.
Modelová průměrná cena elektřiny pro čerpadlo činí 4,05 koruny za kilowatthodinu včetně DPH a variabilních poplatků. Výpočet předpokládá, že domácnost odebere 90 procent elektřiny potřebné k vytápění v nízkém tarifu a zbytek ve vysokém. Domácnosti s tepelným čerpadlem mohou při splnění podmínek využít distribuční sazbu D57d, která nabízí nízký tarif 20 hodin denně. Konkrétní ceny se ale liší podle dodavatele i distribuční oblasti a ovlivní je také sjednaná smlouva. Při použité ceně a topném faktoru tři stojí kilowatthodina dodaného tepla přibližně 1,35 koruny. Proti plynovému kotli s modelovou cenou 2,32 koruny za kilowatthodinu tepla jde o rozdíl v provozních nákladech.
Topný faktor tři představuje průměr za sezónu, nikoli výkon, kterého čerpadlo dosahuje za každého počasí. Při silnějších mrazech jeho účinnost obvykle klesá, protože získává teplo z chladnějšího venkovního vzduchu. Část energie navíc může spotřebovat odmrazování venkovní jednotky, které je za určitých podmínek potřeba. Pokud by sezónní topný faktor dosáhl pouze hodnoty dvě, stouply by modelové náklady na vytápění na 20 250 korun ročně. Rozdíl proti plynovému kotli by v takovém případě činil přibližně 2910 korun za rok. Stejný dům tedy může při odlišné skutečné účinnosti přinést podstatně jinou úsporu, než naznačuje základní propočet.
Výsledek ovlivňuje také teplota vody, kterou otopná soustava v domě potřebuje. Podlahové vytápění často pracuje s vodou ohřátou na 30 až 35 stupňů Celsia, což čerpadlu umožňuje efektivnější provoz. Starší radiátory mohou naopak vyžadovat vodu o teplotě 60 stupňů nebo vyšší a její příprava zvyšuje spotřebu elektřiny. To samo o sobě neznamená, že tepelné čerpadlo nelze s radiátory používat. Rozhodují také jejich velikost, tepelné ztráty domu a teplota potřebná k vytopení místností. Za určitých podmínek může i radiátorová soustava pracovat účinně s vodou o nižší teplotě.
Jednoduchá návratnost necelých 24 let vychází jen z rozdílu pořizovacích cen a z modelové úspory za spotřebovanou energii. Nezahrnuje servis, opravy, případnou výměnu zařízení ani změny cen plynu a elektřiny v dalších letech. Náklady na plynové vytápění může v budoucnu ovlivnit také připravovaný systém emisních povolenek ETS2, jeho přesný dopad na účty jednotlivých domácností ale zatím nelze spolehlivě určit. U domu bez plynové přípojky by bylo nutné připočíst její vybudování; tam, kde plynovod nevede, připadá v úvahu i samostatný propočet vytápění pomocí zásobníku LPG. Pro posouzení investice tak zůstává podstatné zjistit tepelnou ztrátu konkrétního domu a provozní účinnost čerpadla v jeho otopné soustavě.
