Francouzské úřady oznámily první potvrzený nález viru Shamonda u člověka, šedesátníka, který začátkem října zemřel v Lyonu. Muž měl vážně oslabenou imunitu a léčil se se závažným onemocněním. Případ úřady zveřejnily ve čtvrtek 22. října, tedy až po pacientově úmrtí. Vyšetřování zatím neprokázalo, zda se virus na jeho smrti podílel. Objasněno není ani to, jak se nakazil, přestože odborníci předpokládají, že k nákaze došlo na východě Francie, kde se virus letos objevil mezi zvířaty.
Podle společného sdělení francouzských ministerstev zdravotnictví a zemědělství jde o vůbec první zdokumentovanou nákazu člověka virem Shamonda. Virus se dosud spojoval se zvířaty, především se skotem, a předpokládalo se, že člověka nenapadá. Francouzské úřady označují případ za výjimečný i vzhledem k pacientově výrazně oslabené imunitě. Pro širší populaci podle nich současné poznatky neukazují na zdravotní riziko. Přesnou příčinu oslabení pacientovy imunity úřady nezveřejnily. Neuzavřené vyšetřování zároveň nedovoluje připsat jeho úmrtí samotnému viru.
Virus Shamonda byl poprvé zjištěn u skotu v polovině 60. let minulého století v Nigérii. V dalších desetiletích byl příležitostně zaznamenán u zvířat v Africe a také v Japonsku. Letos v létě byl poprvé identifikován v evropských chovech, včetně těch francouzských. Jeho výskyt u zvířat potvrdily mimo jiné Německo, Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Itálie a Lucembursko. Na východě Francie se virus mezi zvířaty objevil na jaře a v létě, tedy před předpokládanou nákazou pacienta z Lyonu. Dosavadní výskyt u zvířat však sám o sobě neobjasňuje, jak se nakazil právě tento muž.
Shamondu přenášejí drobní krevsající tiplíci z čeledi pakomárcovitých, kteří mohou infikovat hospodářská zvířata. Odborníci předpokládají, že pacient mohl být bodnut tiplíkem na východě Francie, tuto možnost ale vyšetřování dosud nepotvrdilo. Klinické, biologické i epidemiologické šetření případu proto pokračuje. Dosud nebyl popsán jiný člověk, u něhož by byla nákaza tímto virem potvrzena. Český zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum také uvedl, že se člověk nemůže nakazit mlékem ani masem. Posuzování francouzského případu se tak soustředí zejména na okolnosti pacientovy nákazy a jeho zdravotní stav.
U skotu může virus způsobit horečku, nechutenství, průjem a výrazný pokles produkce mléka. U březích zvířat může vést k potratu nebo k vrozeným vývojovým vadám mláďat. Popsán je také přenos z matky na plod, což je důležité při sledování zdravotních komplikací v chovech. Právě problémy u telat patří mezi situace, při nichž česká Státní veterinární správa nařídila vyšetření na tento virus. Opatření se vztahuje na vybrané případy, nikoli na plošné testování všeho skotu. Náklady na povinná vyšetření hradí stát.
Světová zdravotnická organizace považuje širší šíření viru mezi lidmi podle současných informací za nepravděpodobné, situaci však sleduje. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí upozornilo, že pacientovo závažné onemocnění mohlo zvýšit jeho náchylnost k infekci a komplikacím. S francouzskými úřady spolupracuje také na rozšiřování testovacích kapacit pro případné odhalení dalších nákaz. Francie o případu informovala mezinárodní zdravotnické organizace včetně WHO. Zásadní otázkou zůstává, zda virus přispěl k úmrtí muže v Lyonu. Odpověď má přinést pokračující vyšetřování jeho zdravotního stavu a možné cesty nákazy.
Česká Státní veterinární správa zavedla od 1. října povinné testování u vybraných úhynů a zdravotních komplikací telat. Vyšetření se týká zejména potratů u skotu, mrtvě narozených či neživotaschopných telat a mláďat s vrozenými vývojovými vadami. Jeho cílem je sledovat případný výskyt viru v chovech. Zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum hodnotí riziko pro obyvatele Česka jako velmi nízké. Připomněl, že francouzská nákaza je první popsaná u člověka, ačkoli virus mezi zvířaty v Africe a Asii koluje už desítky let. S podzimem navíc podle něj klesá aktivita tiplíků.
Lidem s výrazně oslabenou imunitou, kteří pracují se skotem nebo žijí poblíž chovů, Fošum doporučuje běžnou ochranu před bodavým hmyzem. Jmenoval repelenty, dlouhé rukávy a omezení pobytu u stájí za soumraku a za úsvitu, kdy jsou tiplíci nejaktivnější. Doporučení se vztahuje na tuto konkrétní skupinu, nikoli na nově vyhlášená omezení pro veřejnost. Francouzské úřady mezitím dál zkoumají okolnosti nákazy i možný podíl viru na pacientově úmrtí. Evropské instituce připravují širší možnosti testování pro případ, že by bylo potřeba prověřit další podezření na nákazu u lidí.
