Film Všichni prezidentovi muži, v němž Robert Redford ztvárnil novináře Boba Woodwarda, se po padesáti letech stal znovu předmětem veřejné debaty o práci médií. Snímek z roku 1976 režíroval Alan J. Pakula a Redford v něm hrál po boku Dustina Hoffmana. Příběh sleduje dvojici reportérů deníku The Washington Post, kteří vyšetřovali vloupání do komplexu Watergate. Jejich práce postupně odhalila politický skandál, který vedl k rezignaci prezidenta Richarda Nixona.
Nové uvedení filmu doprovodila diskuse o stavu investigativní žurnalistiky a o odpovědnosti médií při práci s citlivými informacemi. Akci připravily rozhlasová stanice WAMC a kino Crandell Theatre v americkém městě Chatham. Po projekci se uskutečnil panel, do něhož se zapojili čtyři lidé s odlišnými pohledy na tisk, politiku a veřejný život. Debata se tak nezaměřila pouze na filmovou historii, ale také na způsob, jakým novináři ověřují informace a pracují se zdroji.
Všichni prezidentovi muži vychází z knihy, kterou napsali Bob Woodward a Carl Bernstein, tedy skuteční reportéři spojovaní s odhalením aféry Watergate. Film zachycuje jejich postup při ověřování jednotlivých stop, získávání informací od zdrojů a střetu s institucemi, které měly důvod události zlehčovat. Redford hraje Woodwarda, zatímco Hoffman ztvárnil Bernsteina. Jejich postavy postupují rozdílně, ale spojuje je snaha potvrdit fakta dříve, než je zveřejní.
Snímek získal osm nominací na Oscara a čtyři ceny skutečně proměnil. Ocenění potvrdila jeho význam nejen jako politického dramatu, ale také jako filmu o každodenní práci novinářů. Do amerického Národního filmového registru byl zařazen v roce 2010. Tím se zařadil mezi díla, která jsou považována za kulturně, historicky nebo esteticky významná. Redfordův výkon v něm zůstává spojený s obrazem reportéra, který postupuje opatrně, systematicky a bez okamžité jistoty.
Diskuse v Chathamu se konala po speciální projekci, která podle pořadatelů přilákala plný sál. Účastníci panelu mluvili o vztahu mezi tiskem, politikou a veřejností. Film jim poskytl konkrétní příklad práce, při níž je nutné kultivovat zdroje, ověřovat údaje a pokračovat ve vyšetřování navzdory tlaku mocných institucí. Právě tyto otázky spojily děj z roku 1976 se současnou debatou o investigativním zpravodajství a jeho úloze ve veřejném prostoru.
Redfordův film tak nebyl připomenut pouze jako známé dílo americké kinematografie. Během večera sloužil také jako výchozí bod pro rozhovor o tom, jak vznikají velké novinářské příběhy a jakou cenu může mít jejich zveřejnění. Příběh Woodwarda a Bernsteina ukazuje práci založenou na postupném skládání informací, nikoli na jediném okamžiku odhalení. Důraz na ověřování a kontakt se zdroji zůstává jedním z hlavních témat, která film spojují s profesí novináře.
Robert Redford je s touto rolí spojený i proto, že film nestaví jeho postavu na okázalém hrdinství. Woodward v příběhu postupuje společně s Bernsteinem a oba musí průběžně prověřovat, zda jejich informace obstojí. Projekce v Chathamu proto otevřela prostor nejen pro vzpomínku na Redfordovu hereckou kariéru, ale také pro otázky kolem fungování médií. Další podobné diskuse mohou ukázat, jak se principy zachycené ve filmu promítají do současné investigativní práce.
