Princ Harry popsal, že po odjezdu z Británie na přelomu let 2019 a 2020 prožil v Kanadě zhruba dva týdny deprese. Mluvil o tom v rozhovoru pro online kurz věnovaný zvládání zármutku, který vzdělávací platforma MasterClass zveřejnila 8. října 2026. Po přesunu s manželkou Meghan a synem Archiem chtěl získat odstup od prostředí, v němž dlouhodobě žil pod tlakem. Místo okamžité úlevy podle svých slov během několika dnů pocítil výrazný psychický propad. V rozhovoru se vrátil také ke smrti své matky, princezny Diany.
Podle serveru Forum 24 Harry o své zkušenosti hovořil s neurovědkyní a psycholožkou Mary-Frances O’Connorovou. Platforma MasterClass ho ke spolupráci oslovila v roce 2025 a jejich rozhovor vznikl v létě 2026. Kurz nazvaný „Nový pohled na zármutek: Jak si po ztrátě vybudovat psychickou odolnost“ vyšel dva dny před Světovým dnem duševního zdraví. Vedle Harryho osobní zkušenosti v něm zaznívá i odborný pohled na to, jak lidé prožívají ztrátu blízkého člověka. Právě do tohoto rámce Harry zasadil období po odchodu z Británie i vzpomínky na matku.
Harry uvedl, že v Kanadě byl poprvé mimo prostředí, které pro něj dlouho znamenalo nepřetržitý stres. Během dvou až tří dnů podle něj přišel prudký pokles adrenalinu, jaký do té doby nezažil. Popsal pocit, že stres potřeboval k tomu, aby měl dost energie a dokázal běžně fungovat. Následující stav označil za depresi, která trvala přibližně dva týdny. O tom, co přesně změnu způsobilo, nemluvil jako o lékařském závěru; vysvětloval vlastní zkušenost s přechodem do klidnějšího prostředí. Ani získaný odstup podle jeho slov neodstranil potíže, které si nesl z minulosti.
Do Kanady Harry odjel s Meghan a jejich synem Archiem koncem roku 2019, kdy chtěli pro rodinu získat více prostoru. Na začátku roku 2020 manželé oznámili, že se stáhnou z rolí aktivních členů britské královské rodiny. Později se přesunuli do Spojených států, kde žijí také s dcerou Lilibet. V rozhovoru se Harry soustředil na období bezprostředně po odjezdu, ještě před pozdějším stěhováním do USA. Popsal tím rozdíl mezi očekáváním, že po změně prostředí přijde úleva, a psychickým stavem, který tehdy prožíval.
Další část rozhovoru se týkala princezny Diany, která v roce 1997 zemřela při autonehodě v Paříži. Harrymu bylo v době matčiny smrti dvanáct let a podle svých slov ztrátu dlouho nedokázal zpracovat. Uvedl, že si postupně přestal vybavovat její smích i přesnou podobu. Současně měl pocit, že musí zůstávat smutný, aby tím dával najevo, jak mu matka chybí. Radost si vykládal jako možný projev neloajality vůči ní. Právě tento pocit v rozhovoru spojil s tím, proč své emoce po dlouhou dobu potlačoval.
Harry mluvil také o svých dvou nasazeních v Afghánistánu v době, kdy mu bylo kolem dvaceti let. Tehdy podle svých slov věřil, že odjezdem do války před pocity spojenými s matčinou smrtí uteče. Později zjistil, že mu to se zármutkem nepomohlo. V rozhovoru se označil za dlouhodobě citově otupělého a popsal vinu, kterou pociťoval při představě vlastního štěstí. Změnu mu přinesla terapie, během níž dostal doporučení přivonět k parfému, který Diana používala. Vůně mu podle jeho slov pomohla znovu otevřít vzpomínky, jimž se vyhýbal.
Mary-Frances O’Connorová v kurzu vysvětlila, že mozek může po smrti blízkého člověka dál očekávat jeho návrat. Popsala to jako stav, kdy člověk na zemřelého stále čeká, přestože ví, co se stalo. Harry svou zkušenost s matčiným parfémem spojil s postupným přijetím myšlenky, že by si Diana přála jeho štěstí. Mluvil rovněž o tom, jak dnes chrání čas se svou rodinou. S Meghan si podle svých slov stanovili pravidlo, že od ní nebude odloučen déle než deset dní. Právě čas strávený s Meghan, Archiem a Lilibet označil za něco, co nechce při cestování odsouvat.
