Jednání o možnostech ukončení války na Ukrajině skončila v americkém Miami dříve, než se plánovalo. Ukrajinská delegace tam v pátek přijela jednat také o možném příměří v útocích na energetická zařízení. Během rozhovorů se však dozvěděla, že americký prezident Donald Trump po telefonátu s Vladimirem Putinem chystá úlevu ze sankcí na vývoz ruské nafty. Kyjev podle svých představitelů o tomto kroku předem nevěděl. Na místě byli také zástupci evropských států a NATO. Nečekaná změna amerického postoje zasáhla jednání v době, kdy se řešily podmínky případné dohody.
Podle Novinek popsali ukrajinští představitelé průběh schůzky jako překvapení pro svou delegaci i evropské účastníky. Jeden z vysoce postavených představitelů řekl, že zástupci obou stran zůstali rozhodnutím Washingtonu zaskočeni. Ukrajinci přitom do Miami přijeli s požadavkem, aby případné omezení útoků na energetiku platilo stejně pro Rusko i Ukrajinu. Oznámení o ruské naftě proto vnímali v souvislosti s tlakem, který na ně Spojené státy vyvíjejí kvůli útokům na ruská energetická zařízení. Rozhovory zástupců USA, Ukrajiny, evropských států a NATO následně skončily před plánovaným termínem. Americkou stranu při nich zastupovali také Steve Witkoff a Jared Kushner.
Washington už přibližně měsíc požaduje, aby Kyjev omezil údery na ruský energetický sektor. Ukrajina napadá rafinerie, ropné terminály a další zařízení, protože chce omezit příjmy, z nichž Moskva financuje válku. Rusko zároveň útočí na ukrajinské elektrárny a rozvodny, jejichž poškození připravuje civilisty o elektřinu a vytápění. Právě rozdíl mezi požadavky na obě válčící strany je pro ukrajinskou delegaci podstatný. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že energetické příměří nemůže znamenat pouze zastavení jeho vlastních útoků. Jednání v Miami měla nabídnout prostor k dohodě o vzájemných podmínkách.
Spor o útoky na energetiku
Podle ukrajinských představitelů američtí vyjednavači při schůzce označovali prezidenta Volodymyra Zelenského za překážku dohody, protože odmítl útoky zastavit. Zazněla také hrozba, že Spojené státy přeruší sdílení zpravodajských informací, pokud bude Ukrajina pokračovat v úderech na ruské rafinerie. Pro Kyjev jde o tlak na postup, kterým se snaží zasahovat ruské příjmy z energetiky. Americký požadavek navíc přišel současně s Trumpovým příslibem uvolnit omezení týkající se ruské nafty. Ukrajinská delegace po tomto vývoji z Miami odjela předčasně. K dohodě o zastavení útoků na energetická zařízení při schůzce nedošlo.
Zelenskyj se proti americkému postupu v pátek ohradil a spojil jej s možností dalších ruských příjmů z vývozu paliv. Podle ukrajinského prezidenta takový krok posiluje Putina v době, kdy se současně hovoří o míru. Poukázal na to, že Spojené státy chtějí po Ukrajině omezení úderů, ale zároveň umožňují Rusku vyvážet naftu. Ukrajinští představitelé vyjadřují obavu, že tento souběh oslabí jejich pozici při dalších rozhovorech. Jejich požadavek na oboustranné energetické příměří se přitom nemění. Spor se týká jak podmínek případné dohody, tak amerického přístupu k ruskému vývozu.
Trumpův příslib následoval po jeho telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ve veřejné debatě se objevily údaje o stovkách tisíc tun motorové nafty v nejbližších týdnech a o výrazně vyšším objemu do konce dubna. Ukrajinská strana upozorňuje především na to, že vývoz paliv přináší Moskvě peníze během pokračující války. Polsko současně zpochybnilo, zda má Rusko dost paliv na podstatné navýšení dodávek. Německo připomnělo, že jeho protiruské sankce zůstávají v platnosti. Americký krok tak neznamená změnu německého přístupu k omezením vůči Rusku.
Kritika zazněla i v Evropě
Postup amerického prezidenta kritizoval také český premiér Andrej Babiš. Dohodu Trumpa s Putinem o ruské naftě označil za velkou ránu pro Evropu a vyzval evropské země k reakci. Připomněl, že Trump Evropě dlouhodobě vyčítal nákupy ruských surovin. Současný americký postup proto považuje za rozpor s dřívější kritikou evropských států. Výhrady zazněly rovněž od amerických demokratů. Finsko označilo rozhodnutí Washingtonu za zklamání, zatímco Polsko otevřelo otázku, jak velké dodávky je Rusko schopné zajistit.
Jednání v Miami probíhala v době, kdy ruské útoky znovu míří na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zásahy elektráren a rozvoden přímo ovlivňují dodávky elektřiny a vytápění pro obyvatele země. Ukrajinské údery na ruské rafinerie a terminály mají naopak zasahovat zdroje příjmů, které Moskva využívá během války. Právě tyto dva druhy útoků měly být předmětem rozhovorů o energetickém příměří. Kyjev trvá na tom, že omezení musí zavazovat obě strany. Předčasný konec schůzky ponechal tuto otázku bez dohodnutého řešení.
Navzdory odjezdu ukrajinské delegace americký vyjednavač Steve Witkoff přislíbil pokračování diplomatického úsilí. Rozhovory s Ukrajinci označil za konstruktivní, přestože plánovaný program v Miami skončil dříve. Pro další jednání zůstává otevřený požadavek Washingtonu na omezení ukrajinských úderů proti ruským rafineriím. Kyjev současně požaduje, aby se jakákoli dohoda vztahovala také na ruské útoky proti ukrajinské energetice. Do sporu vstoupila i otázka amerického sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Samostatným bodem zůstává slíbená úleva pro vývoz ruské nafty, proti níž se ozvali ukrajinští i evropští představitelé.
